Spasí se evropští hříšníci?

Když němečtí představitelé v 90. letech prosazovali Pakt stability a růstu coby nezbytný předpoklad opuštění německé marky, nečekali, že by Německo bylo první zemí, která pakt poruší. Přestože pakt říká, že vláda si nemůže vypůjčit víc než 3% HDP, německý schodek veřejných financí v letech 2002 až 2004 dosáhl a přesáhl 3,7%.

Vyskytli se ale i další hříšníci. Francie také v těchto třech letech fiskální kritérium paktu porušila. Portugalsko se prohřešilo v roce 2001 a Nizozemsko v roce 2003. Řecko podvodně manipulovalo své statistiky: ač vykázané schodky byly pod limitem, země musela přiznat, že skutečný deficit mezi roky 2000 a 2004 dosahoval průměrně 4,3% a nikdy neklesl pod 3,7%.

Ostatní země byly úspěšnější díky šťastným okolnostem. Například Itálii prospělo nejen kreativní účetnictví její vlády, ale také fakt, že euro vedlo ke konvergenci úrokových měr v Evropě. Během deseti roků, mezi přelomy let 1994-95 a 2004-05, dlouhodobé úrokové míry pro italské státní dluhopisy klesly ze zhruba 12% na asi 4%. Vzhledem k tomu, že italský poměr dluhu vůči HDP je v současnosti kolem 106%, nižší výpůjční náklady snížily míru veřejného zadlužení o více než osm procentních bodů.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/cqttbXU/cs;