0

Bude finanční revoluce v Evropě pokračovat?

V průběhu posledních dvaceti let zažila Evropa dramatickou expanzi finančních trhů na úkor svého tradičního finančního systému založeného na úzkém vztahu mezi velkými bankami a zavedenými firmami. Od roku 1980 se poměr kapitalizace akciových trhů k HDP zvýsil více než 13krát, zatímco ekvitní financování vzrostlo 16krát. V roce 1980 byla kapitalizace akciových trhů v poměru k HDP v USA a Velké Británii pětkrát vyssí než v kontinentální Evropě; v roce 2000 již tento rozdíl činil pouhých 60%.

Na celém evropském kontinentu se navíc zlepsila pravidla pro zveřejňování informací a také zákony na ochranu minoritních akcionářů. Před rokem 1980 například neměla žádná členská země dnesní Evropské unie s výjimkou Francie a Svédska zákon proti zneužívání informací v obchodním styku - ve Svédsku byl navíc tento zákon poprvé uplatněn až v roce 1990, přestože byl schválen již v roce 1971. Naproti tomu v roce 2000 už zákon platil ve vsech členských zemích EU a větsina z nich ho také uplatňovala.

Co způsobilo tuto změnu? Prospívá vsem členům unie a přetrvá i po jejím rozsíření?

Finanční systémy založené na vztazích vykazují lepsí výsledky v případě, že jsou trhy a firmy mensí, právní ochrana slabsí, k dispozici je jen málo veřejných informací a inovace se zvysují přírůstkově. Banky pak mají tendenci navazovat těsné, dlouhodobé a ochranou motivované styky s manažery společností, předevsím proto, že bankovní rezervy jsou nelikvidní. Tento systém může vykazovat značnou stabilitu - ve druhé polovině 20. století například pouze čtyři německé firmy podlehly nepřátelskému převzetí -, ovsem za cenu zhorseného přístupu k financím a podvázání budoucích příležitostí.