4

Hrozí americká sanace Číny?

CURYCH – Ekonomiku jednadvacátého století zatím charakterizují kapitálové toky z Číny do Spojených států – schéma, které stlačuje globální úrokové sazby, přispívá k opětovnému nafukování bubliny zadlužení v rozvinutém světě a díky dopadu na měnový trh také přiživilo raketový vzestup Číny. Tyto toky však nebyly jen tak obyčejné. Netáhly je totiž přímé ani portfoliové investice, nýbrž Čínská lidová banka (PBOC), která nashromáždila rezervy v zahraniční měně ve výši 3,5 bilionu dolarů – převážně ve formě dluhopisů amerického ministerstva financí.

Skutečnost, že jediná instituce disponuje takovým vlivem nad globálními makroekonomickými trendy, vyvolává značné znepokojení, přičemž škarohlídi předpovídají, že pochyby o udržitelnosti amerického dluhu donutí Čínu prodat své pozice. To by v USA vyšroubovalo úrokové sazby a v konečném důsledku by to mohlo způsobit zhroucení dolaru.

Zároveň se však tvrdilo, že prodej dluhopisů amerického ministerstva financí není v zájmu Číny, protože by zvýšil kurz jüanu k dolaru, což by snížilo domácí hodnotu čínských rezerv a podkopalo konkurenceschopnost exportního sektoru. Loňská zpráva amerického ministerstva obrany o národně bezpečnostních důsledcích čínského držení amerického dluhu dospěla k závěru, že „snaha využít dluhopisů amerického ministerstva financí jako donucovacího nástroje by měla omezený efekt a pravděpodobně by poškodila víc Čínu než [USA].“

Ve snaze popsat symbiotický vztah mezi čínským růstem HDP taženým exportem a přehnanou americkou spotřebou zavedli ekonomičtí historikové Niall Ferguson a Moritz Schularick pojem „Chimerica“. Výraz složený z názvů obou zemí a evokující chiméru z řeckého bájesloví – nestvůrnou kombinaci lva, kozy a draka, která dští oheň – je o to přiléhavější, že Chimerica vytvořila v globální ekonomice mohutná a děsivá pokřivení, jež nelze bez vážných následků napravit.