Proč vlastně nemá Evropská unie žádnou společnou zahraniční politiku

LONDÝN: Britská labouristická vláda reagovala na krizi v Kosovu tím, že se vyslovila pro posílení obranné role Evropské unie. Poučení, které z Kosova plyne, řekl tehdy ministerský předseda Tony Blair, je to, že “Evropa musí v otázkách zahraniční a obranné politiky hovořit jednohlasně.”

Potřeba takové jednotné politiky je už dlouho evidentní. Neschopnost Evropy jednat společně a jednotně je do očí bijícím nedostatkem, který byl i původcem skandálních a ostudných situací, kdy se EU pokoušela účinně zasáhnout v jugoslávské válce, ale totálně zklamala. Kosovská tragédie je tak jen dalším připomenutím, že Evropané pravděpodobně nebudou nikdy schopni své kroky sladit.

Proč tomu tak je? Někteří říkají, že je to otázka nacionalismu: především Francouzi a Britové se prý zpěčují podřídit své národní zájmy těm evropským. Jiní zase říkají, že Evropa může jen stěží dosáhnout jednotné zahraniční a obranné politiky, když její čtyři členové zachovávají neutrální status. Třetí možné vysvětlení, často podporované Američany, z tohoto stavu viní morální i politickou zbabělost: Evropanů je zhruba stejně jako Američanů, a jsou téměř stejně bohatí, nicméně prý dávají přednost tomu, mohou-li se nějak ze svých mezinárodních odpovědností vyhnout a v klidu parazitovat na svých amerických spojencích.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/qqm467r/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.