8

Měly by centrální banky zacílit na zaměstnanost?

WASHINGTON – Předseda Federálního rezervního systému USA Ben Bernanke 12. prosince oznámil, že Fed bude držet úrokové sazby blízko nule, dokud míra nezaměstnanosti neklesne na 6,5 %, za předpokladu, že přetrvají stlačená inflační očekávání. Přestože rozhodné stanovy Fedu, na rozdíl od Evropské centrální banky, výslovně obsahují mandát k podpoře zaměstnanosti, Fed tímto oznámením vůbec poprvé svou politiku úvěrových sazeb navázal na vyčíslený cíl zaměstnanosti. To je vítaný průlom, který by měli napodobit ostatní – v neposlední řadě ECB.

Stanovy centrálních bank se liší co do cílů, jež pro měnovou politiku stanovují. Všechny zahrnují cenovou stabilitu. Mnohé přidávají odkaz na obecné hospodářské podmínky, včetně růstu a zaměstnanosti či finanční stability. Některé dávají centrálním bankám pravomoc jednostranně určovat inflační cíl, jiné při určování cíle vyžadují koordinaci s vládou.

Z poslední doby však neexistuje žádný příklad významné centrální banky, která by si stanovila číselný cíl zaměstnanosti. To by se mělo změnit, jelikož začíná být zjevný rozsah potíží se zaměstnaností, na něž narážejí vyspělé ekonomiky. Slabé trhy práce, nízká inflace a dluhový převis naznačují, že je na místě zásadní přehodnocení priorit. Šinzó Abe, nastupující ministerský předseda Japonska, poukazuje na tytéž obavy, ačkoliv japonské centrální bance podle všeho nenavrhuje vazbu na růst či zaměstnanost, ale cíl „minimální“ inflace.

Rozšiřování globálních hodnotových řetězců, jež integrují stamiliony pracujících v rozvojových zemích do globální ekonomiky, jakož i nové technologie šetřící lidské zdroje znamenají, že je malá naděje na náklady tlačenou inflaci mezd. Také trh s dlouhodobými dluhopisy naznačuje mimořádně nízká inflační očekávání (ovšemže úrokové sazby jsou vyšší v případech domnělé neschopnosti suveréna splácet dluhy či rizika redenominace, jako třeba v jižní Evropě, ale to nemá nic společného s inflací). Mírné zvýšení inflace na několik let by navíc mohlo usnadnit zkracování dluhové páky, probíhající od finančního zhroucení roku 2008; k diskusi o této možnosti před rokem pobídl Mezinárodní měnový fond.