Od počátku devadesátých let do Číny přiteklo více přímých zahraničních investic než do jakékoli jiné země s výjimkou Spojených států. Na tomto kapitálovém přílivu mají lví podíl tzv. zámořští Číňané – z Hongkongu, Tchaj-wanu, Macaa a jihovýchodní Asie. Investice proudící z Hongkongu a Macaa tvořily na počátku devadesátých let celých 70 procent přímých zahraničních investic v Číně. Od té doby podíl těchto dvou oblastí klesl, stále však představují 50 procent celkových přímých zahraničních investic v zemi.
Celý svět Číně závidí, že do ní její emigranti investují tolik kapitálu. Indie může jen naříkat, že Indové žijící v zahraničí nemají peníze a vlastně snad ani chuť investovat ve své rodné zemi. Ekonomové a odborníci na čínské dění zase oslavují pohotový přísun kapitálu, know-how a marketinkových kanálů, díky nimž se Čína během krátké doby stala výrobní základnou a exportním obrem Asie.
Ti, kdo opěvují přímé zahraniční investice od čínských emigrantů, však pro samou chválu nevidí jejich zásadní vady na kráse. Ano, firmy, do nichž investují čínští emigranti, produkují významnou část čínského exportu, ale často se tak děje převzetím exportně orientovaných podniků od domácích Číňanů. Svědčí o tom dva údaje. Prvním je poměr mezi exportem a HDP, který od roku 1990 do roku 1990 vzrostl z 15 na 20 procent. Druhým číslem je podíl vývozu zahraničních firem na celkovém vývozu Číny: ten se během téže doby zvýšil z 15 na téměř 40 procent. Zahraniční firmy jsou sice pro Čínu zdrojem exportu, ale spolu s tím zabírají velkou část exportního koláče domácím čínským podnikatelům.
Od počátku devadesátých let do Číny přiteklo více přímých zahraničních investic než do jakékoli jiné země s výjimkou Spojených států. Na tomto kapitálovém přílivu mají lví podíl tzv. zámořští Číňané – z Hongkongu, Tchaj-wanu, Macaa a jihovýchodní Asie. Investice proudící z Hongkongu a Macaa tvořily na počátku devadesátých let celých 70 procent přímých zahraničních investic v Číně. Od té doby podíl těchto dvou oblastí klesl, stále však představují 50 procent celkových přímých zahraničních investic v zemi.
Celý svět Číně závidí, že do ní její emigranti investují tolik kapitálu. Indie může jen naříkat, že Indové žijící v zahraničí nemají peníze a vlastně snad ani chuť investovat ve své rodné zemi. Ekonomové a odborníci na čínské dění zase oslavují pohotový přísun kapitálu, know-how a marketinkových kanálů, díky nimž se Čína během krátké doby stala výrobní základnou a exportním obrem Asie.
Ti, kdo opěvují přímé zahraniční investice od čínských emigrantů, však pro samou chválu nevidí jejich zásadní vady na kráse. Ano, firmy, do nichž investují čínští emigranti, produkují významnou část čínského exportu, ale často se tak děje převzetím exportně orientovaných podniků od domácích Číňanů. Svědčí o tom dva údaje. Prvním je poměr mezi exportem a HDP, který od roku 1990 do roku 1990 vzrostl z 15 na 20 procent. Druhým číslem je podíl vývozu zahraničních firem na celkovém vývozu Číny: ten se během téže doby zvýšil z 15 na téměř 40 procent. Zahraniční firmy jsou sice pro Čínu zdrojem exportu, ale spolu s tím zabírají velkou část exportního koláče domácím čínským podnikatelům.