Proč se drží Mušaraf

Nedávné hrozby Bushovy administrativy, že přeruší tok miliard dolarů na pomoc Pákistánu, vyvolaly ve vládních kruzích paniku. Podle pákistánského velvyslance ve Washingtonu by zase údery Spojených států zaměřené na útočiště al-Káidy a Tálibánu v pákistánských kmenových oblastech destabilizovaly Pákistán a „případně by mohly způsobit pád [generála Parvíze Mušarafa]“. Nakolik by se však tváří v tvář narůstajícímu tlaku USA na vykořenění islámských militantů měly pákistánské úřady skutečně znepokojovat?

Nehledě na příležitostné frustrace, ve skutečnosti je nepravděpodobné, že by se USA obrátily proti věrnému – a závislému – spojenci, zejména v případě země, jejíž lídr udržuje srdečné osobní vztahy s Bushem. Kvůli neexistenci organizované opozice se nestane se ani to, že by veřejný hněv vůči Mušarafově proamerické politice destabilizoval jeho režim. Ba prohnaný generál-prezident jen nepřežívá krizi za krizí, ale u moci se mu daří.

Jak to dělá? Odpověď tkví ve vybroušené strategii, během let propracované k dokonalosti, která žongluje s požadavky USA a zájmy místních šéfů tajných služeb, mulláhů, kmenových předáků, úplatných politiků a řady hledačů bohatství. Propletence pletich a temných hráčů zamlžují podrobnosti, ale priority jsou neklamné.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/nAgtWIm/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.