27

Proč přežívá ISIS

NEW YORK – Smrtící teroristické útoky v Istanbulu, Dháce a Bagdádu dokládají vražedný dosah Islámského státu (ISIS) v Evropě, severní Africe, na Blízkém východě a v částech Asie. Čím déle si ISIS zachová útočiště v Sýrii a Iráku, tím déle budou její teroristické sítě páchat taková krveprolití. Přesto ISIS není nijak zvlášť těžké porazit. Problém tkví v tom, že žádný ze států angažovaných v Iráku a Sýrii, včetně Spojených států a jejich spojenců, doposud k ISIS nepřistupoval jako ke svému hlavnímu nepříteli. Je načase, aby si takový přístup osvojily.

ISIS má nepočetné bojové síly, jež USA odhadují na 20-25 tisíc osob v Iráku a Sýrii a dalších zhruba 5000 v Libyi. Ve srovnání s počtem aktivních příslušníků vojsk v Sýrii (125 000), Iráku (271 500), Saúdské Arábii (233 500), Turecku (510 600) či Íránu (523 000) je ISIS nepatrný.

Erdogan

Whither Turkey?

Sinan Ülgen engages the views of Carl Bildt, Dani Rodrik, Marietje Schaake, and others on the future of one of the world’s most strategically important countries in the aftermath of July’s failed coup.

Navzdory slibu „pokořit a nakonec zničit“ ISIS, jejž v září 2014 vyslovil americký prezident Barack Obama, se USA a jejich spojenci, včetně Saúdské Arábie, Turecka a Izraele (v zákulisí), zaměřují spíš na svržení Bašára al-Asada v Sýrii. Vezměme si otevřené vyjádření izraelského generálmajora Hercla Haleviho (jež mi odcitoval novinář, který byl přítomen projevu, během něhož jej Halevi pronesl): „Izrael nechce být svědkem ukončení stavu věcí v Sýrii porážkou [ISIS], odchodem supervelmocí z regionu a zanecháním [Izraele] s Hizballáhem a Íránem, jež mají větší potenciál.“

Izrael je sice proti ISIS, ale větší obavu má z íránské pomoci Asadovi. Ten Íránu umožňuje podporovat dva polovojenské nepřátele Izraele, Hizballáh a Hamás. Izrael proto upřednostňuje odstranění Asada před porážkou ISIS.

Pro USA, řízené neokonzervativci, je válka v Sýrii pokračováním plánu na světovou hegemonii USA, jejž na konci studené války zahájil ministr obrany Richard Cheney a jeho náměstek Paul Wolfowitz. V roce 1991 Wolfowitz řekl americkému generálu Wesleymu Clarkovi:

„Jedna věc, kterou jsme se ale [z války v Perském zálivu] naučili, je, že v regionu – na Blízkém východě – můžeme nasadit vojska a Sověti nás nezastaví. Máme teď asi pět nebo deset let, abychom tyhle staré sovětské režimy – Sýrii, Írán (sic), Irák – vyčistili dřív, než se objeví další supervelmoc, která se nám postaví.“

Metou řady amerických válek na Blízkém východě – v Afghánistánu, Iráku, Sýrii, Libyi a dalších zemích – bylo vypudit ze scény Sovětský svaz a následně Rusko a zajistit USA hegemonickou nadvládu. Tyto snahy bídně selhaly.

Pro Saúdskou Arábii je hlavním cílem, stejně jako pro Izrael, vypudit Asada a tím oslabit Írán. Sýrie je součástí rozsáhlé války skrze prostředníky mezi šíitským Íránem a sunnitskou Saúdskou Arábií, probíhající na bitevních polích v Sýrii a Jemenu a v lítých střetech mezi šíity a sunnity v Bahrajnu a dalších rozštěpených zemích v regionu (včetně samotné Saúdské Arábie).

Z pohledu Turecka by svržení Asada posílilo jeho regionální postavení. Turecko teď ale na své jižní hranici čelí třem nepřátelům: Asadovi, ISIS a nacionalistickým Kurdům. ISIS prozatím ustupuje do pozadí před tureckými obavami z Asada a Kurdů. Teroristické útoky řízené ISIS v Turecku už to ale možná mění.

Své vlastní regionální zájmy prosazuje i Rusko a Írán, mimo jiné válkami přes prostředníky a podporou polovojenských operací. Obě země však daly najevo ochotu spolupracovat s USA na porážce ISIS a snad i na řešení dalších problémů. USA prozatím tyto nabídky přehlíží, kvůli soustředěnosti na svržení Asada.

Zahraničněpolitický establishment USA viní ruského prezidenta Vladimira Putina z obrany Asada, zatímco Rusko viní USA ze snahy jej svrhnout. Tyto stížnosti se mohou zdát souměřitelné, leč nejsou. Snaha USA a jejich spojenců svrhnout Asada porušuje Chartu OSN, kdežto ruská podpora Asada je v souladu s právem Sýrie na sebeobranu podle této charty. Ano, Asad je despota, ale Charta OSN nedává žádné zemi pravomoc vybrat si, kterého tyrana sesadí.

Přetrvávání ISIS podtrhuje tři strategické chyby zahraniční politiky USA, doplněné jednou fatální taktickou chybou.

Zaprvé, neokonzervativní snaha dosáhnout hegemonie USA změnami režimů není jen násilnická drzost, ale také klasické imperiální přecenění vlastních sil. Selhala všude, kde se ji USA pokusili uplatnit. Nejčerstvějšími příklady jsou Sýrie a Libye.

Zadruhé, CIA už dlouho vyzbrojuje a cvičí sunnitské džihádisty prostřednictvím tajných operací financovaných Saúdskou Arábií. Právě tito džihádisté byli u zrodu ISIS, což je přímý, byť nečekaný důsledek politik uskutečňovaných CIA a jejími saúdskými partnery.

Zatřetí, pohled USA na Írán a Rusko jako nesmiřitelné nepřátele Ameriky je v mnoha ohledech přežitý názor a sebenaplňující se proroctví. Je možné sblížení s oběma zeměmi.

Začtvrté, co se týče taktiky, snaze USA bojovat ve válce na dvou frontách proti Asadovi a ISIS se nedaří. Kdykoli Asad oslabí, vakuum zaplní sunnitští džihádisté, včetně ISIS a Fronty an-Nusrá.

Asad a jeho irácké protějšky dokážou ISIS porazit, pokud jim USA, Rusko, Saúdská Arábie a Írán poskytnou letecké krytí a logistickou podporu. Ano, Asad by zůstal u moci. Ano, Rusku by v Sýrii zůstal spojenec. Ano, svůj vliv by tam měl také Írán. Teroristické útoky by nepochybně pokračovaly, načas snad i pod praporem ISIS. Ten by ale přišel o základnu svých operací v Sýrii a Iráku.

Takový přístup nejenže by na Blízkém východě skoncoval s ISIS v terénu, ale položil by také základy pro uvolňování napětí v regionu obecně. USA a Rusko by společnými snahami o vykořenění džihádistických teroristů mohly začít potlačovat svou aktuální novou studenou válku. (Pomohl by také závazek, že NATO nenabídne přistoupení Ukrajině a nebude stupňovat protiraketové obranné systémy ve východní Evropě.)

A je toho ještě víc. Přístup k přemožení ISIS založený na spolupráci by dal Saúdské Arábii a Turecku důvod a příležitost najít nový modus vivendi s Íránem. Zapojení Íránu do kooperativního ekonomického a geopolitického vztahu se Západem by mohlo upevnit bezpečnost Izraele, což by mohlo dále posílit naději na dlouho opožděné dvojstátní urovnání vztahů s Palestinou.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Vzestup ISIS je symptomem nedostatků současné západní strategie, především americké. Západ dokáže ISIS přemoci. Otázkou je, zda USA provedou strategickou revizi, jíž je k dosažení této mety zapotřebí.

Z angličtiny přeložil David Daduč