0

Proč Francie hoří?

Současné městské nepokoje ve Francii jsou označovány za nejvážnější od pouličních bouří studentů a dělníků v roce 1968. Jde o zavádějící analogii. Zatímco v roce 1968 protesty zpochybnily to, že francouzský republikánský model naplňuje své nejušlechtilejší aspirace, dnešní krize zpochybňuje samotný model občanství a integrace vytvořený francouzskou revolucí.

Francouzský republikánský model tvrdí, že všichni francouzští občané mají tutéž kulturní identitu. Ba právě ona je jedinou přijatelnou identitou. Aby bylo této společné totožnosti dosaženo, všichni občané musí hovořit jedním úředním jazykem a vzdělávat se podle jednotných osnov. Ve veřejné sféře ovšem také požívají rovných práv a mají tytéž povinnosti.

To vše není jen pěstováno státem, ale rovněž to vyžaduje onu stejnost, již dokáže prosadit jedině centralizovaný stát. Vskutku, ideologická oddanost jednotě, jež charakterizovala francouzskou revoluci, byla tak silná, že v některých obdobích devatenáctého století byla obhajoba federalismu hrdelním zločinem.

Dnešní krizi vyvolaly tři složky tohoto modelu a právě kvůli těmto složkám není pro francouzskou republiku snadné se s krizí účinně vyrovnat.