0

Proč Čína kolem sebe tolik kope?

NEW YORK – Pro čínskou vládu musí být k vzteku, když vidí, jak Nobelovy ceny putují k těm nesprávným Číňanům.

Prvním nesprávným Číňanem byl Kao Sing-ťien, kritický dramatik, výtvarník a romanopisec, který získal Nobelovu cenu za literaturu v roce 2000, kdy žil v pařížském exilu. Posledním je Liou Siao-po, literární kritik a politický komentátor, jemuž byla udělena letošní Nobelova cena míru, zatímco si odpykává trest odnětí svobody za „podvracení“ komunistického režimu. Jelikož dalajlama není čínským občanem, jeho Nobelovu cenu míru pomíjím, byť vládce Číny zřejmě rozčílila nejvíc ze všech.

Reakce čínské vlády na Liouovu Nobelovu cenu je přesto mimořádná. Namísto projevu povýšeného pohrdání či oficiálního mlčení spustila nesmírný povyk, zuřivě protestovala proti pletichám usilujícím o oslabení Číny a uvrhla do domácího vězení desítky význačných čínských intelektuálů, včetně Liouovy manželky Liou Sia. Naprosto bezmocný a doposavad zcela neznámý Liou Siao-po tím pádem nejenže získal světovou proslulost, ale mnohem známější je i uvnitř Číny.

Spojme si to s tím, jak Čína kvůli několika neobydleným ostrovům mezi Tchaj-wanem a Okinawou šikanuje Japonsko blokádou vývozu kovů vzácných zemin, jež jsou pro japonský průmysl nepostradatelné, a jak odmítá připustit, aby žen-min-pi zhodnocovalo, a člověk se musí ptát, proč je Čína ve svých zahraničních vztazích tak hrubá. Na pozadí obratnosti čínské diplomacie v posledních několika desetiletích tato taktika hrubé síly vysvítá ještě silněji. Japonsko, starého válečného nepřítele, Číňané opakovaně vyšachovali a Jižní Koreji a jihovýchodní Asii dodávali přátelským poplácáním pocit relativní spokojenosti s rostoucí mocí Číny.