20

Proč Řecko odmítlo europrázdniny

BRUSEL – Řecká sága měla celou první polovinu roku – konkrétně od lednových voleb v zemi, kdy se k moci dostala krajně levicová strana Syriza zaměřená proti úsporným opatřením – faktický monopol na pozornost evropských politiků. A přestože se ekonomika země hroutila, nová řecká vláda neoblomně vyžadovala odpuštění dluhů bez úsporných opatření – tedy až do poloviny července, kdy náhle přistoupila na podmínky věřitelů. K 13. červenci byl řecký kabinet, do té doby zarytě brojící proti úsporám, povinen zavést ještě tvrdší úsporná opatření a zahájit bolestné strukturální reformy pod bedlivým dohledem věřitelů.

Proč řecká vláda přistoupila na podmínky, které byly nejen v rozporu s jejími sliby, ale zároveň silně připomínaly podmínky, jež voliči výraznou většinou hlasů odmítli v referendu konaném sotva o týden dříve?

Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že řecký premiér Alexis Tsipras reagoval na ultimátum svých evropských partnerů: přistupte na naše požadavky, nebo odejděte od eura. Otázka zní, proč odchod Řecka z eurozóny („grexit“) představoval tak silnou hrozbu.

Ve skutečnosti už grexit neznamená z ekonomického hlediska potenciální katastrofu jako kdysi. Hlavní krátkodobá cena v podobě rozvratu finanční soustavy už byla koneckonců v Řecku zaplacena: došlo k uzavření bank a akciového trhu a k zavedení kapitálových kontrol. Tyto kroky sice byly zapotřebí k zastavení odlivu kapitálu a zabránění kolapsu bankovní soustavy, ale zároveň vyvolaly prudkou kontrakci řecké ekonomiky.