Tsipras Merkel Zhang Fan/ZumaPress

Proč Řecko odmítlo europrázdniny

BRUSEL – Řecká sága měla celou první polovinu roku – konkrétně od lednových voleb v zemi, kdy se k moci dostala krajně levicová strana Syriza zaměřená proti úsporným opatřením – faktický monopol na pozornost evropských politiků. A přestože se ekonomika země hroutila, nová řecká vláda neoblomně vyžadovala odpuštění dluhů bez úsporných opatření – tedy až do poloviny července, kdy náhle přistoupila na podmínky věřitelů. K 13. červenci byl řecký kabinet, do té doby zarytě brojící proti úsporám, povinen zavést ještě tvrdší úsporná opatření a zahájit bolestné strukturální reformy pod bedlivým dohledem věřitelů.

Proč řecká vláda přistoupila na podmínky, které byly nejen v rozporu s jejími sliby, ale zároveň silně připomínaly podmínky, jež voliči výraznou většinou hlasů odmítli v referendu konaném sotva o týden dříve?

Mnozí lidé jsou přesvědčeni, že řecký premiér Alexis Tsipras reagoval na ultimátum svých evropských partnerů: přistupte na naše požadavky, nebo odejděte od eura. Otázka zní, proč odchod Řecka z eurozóny („grexit“) představoval tak silnou hrozbu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/eGWyX7o/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.