0

Proč Francie potopí evropskou ústavu

Máme-li věřit průzkumům veřejného mínění, Francouzi 29. května odmítnou návrh ústavní smlouvy Evropské unie. Vzhledem k tomu, že ústavu musí ratifikovat všechny členské státy EU, francouzské „non“ ji v podstatě pohřbí.

Třebaže se tento zvrat událostí zdá ohromující, schylovalo se k němu už dlouho. Ohromující je nejen proto, že Francie je zakládajícím členem Evropského společenství, nýbrž také proto, že dosud byla hlavní hnací silou v pozadí všech hlavních kroků směřujících ke „stále těsnější unii“. Francouzský odpor však bylo taktéž možné předvídat, neboť Francie se už víc než celé desetiletí odvrací od Evropy a ocitá se v čím dál silnější izolaci. Samozřejmě, Evropa se také prostřednictvím série rozšíření posunula dál od Francie, ale hlavní kořeny odcizení leží ve Francii samotné.

Francouzi s velikým smutkem hledí na své upadající postavení a prestiž, a to nejen ve světové politice, nýbrž i v kultuře, vědě a – což je významné – jazyce. Evropa z jejich pohledu vždycky byla způsobem znovunabytí světového významu.

Tři desítky let to fungovalo. Francie a Německo vytvořily alianci, která v Evropě udávala tón. Německo vzhledem ke své nacistické minulosti nemělo zájem na geopolitické moci a bylo ochotné podporovat francouzské ambice, jen když mu společný trh umožňoval být hospodářským motorem Evropy.