Francouzská rozluka

PAŘÍŽ – Krušné poměry mohou do veřejné debaty vpustit kdysi nepředstavitelná témata. Myšlenka, která se teď odvažuje zaznívat ve Francii, říká, že země se bude propadat do stále hlubších hospodářských potíží, nezíská-li zpět svou měnovou svrchovanost.

V prvních týdnech letošního roku sílu této logiky zdůraznila dvě ohromující prohlášení francouzských lídrů k hospodářské politice. Nejprve se prezident François Hollande, zneklidněn zhodnocováním eura vůči ostatním předním světovým měnám, vyslovil pro kurzovní cíl. Pak ministr financí Pierre Moscovici pronesl, že by Evropa mohla Francii přiznat odklad termínu pro splnění cíle rozpočtového schodku ve výši 3 % HDP, který podle nově ratifikovaného fiskálního kompaktu platí od letošního roku.

Tyto postoje prozrazují touhu uplatňovat svrchovanou moc nad pravidly a rozhodnutími hospodářské a měnové unie. V letech 1989-1991 z téže motivace vycházelo úsilí prezidenta Françoise Mitterranda prosadit euro v Německu – okšírovat měnovou moc Bundesbanky rámcem, v němž by si Francie mohla být jistá, že bude třímat rozhodující vliv. Jednotná měna byla podmínkou souhlasu Francie se znovusjednocením Německa, a tak se Německo podvolilo. Dvě desítky let nato je Německo nejspíš v jiném rozpoložení.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/10rmQqn/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.