16

Neposlušné modely

LONDÝN – „Proč nikdo neviděl, že se blíží krize?“ zeptala se královna Alžběta II. ekonomů během návštěvy London School of Economics na konci roku 2008. O čtyři roky později by opakovaná neschopnost ekonomických prognostiků předpovědět hloubku a dobu trvání poklesu vyvolala u královny podobnou otázku: Proč jste přecenili zotavení?

Vezměme si fakta. Mezinárodní měnový fond v prognóze z roku 2011 předpověděl, že evropská ekonomika poroste v roce 2012 o 2,1%. Ve skutečnosti se zdá jisté, že se letos scvrkne o 0,2%. Pokud jde o Velkou Británii, Úřad pro rozpočtovou zodpovědnost (OBR) předpověděl v roce 2010 růst ve výši 2,6% pro rok 2011 a 2,8% pro rok 2012; ve skutečnosti britská ekonomika vzrostla v roce 2011 o 0,9% a v roce 2012 vykáže nulu. A nejnovější prognóza HDP eurozóny pro letošní rok ze strany OECD je o 2,3% nižší než stejná prognóza zveřejněná v roce 2010.

Rovněž MMF dnes předpovídá, že evropská ekonomika bude v roce 2015 o 7,8% menší, než tatáž instituce předpokládala před pouhými dvěma lety. Někteří prognostici jsou pesimističtější než jiní (zejména OBR má sklon nasazovat si růžové brýle), ale zdá se, že nikdo nebyl pesimistický dost.

Ekonomické prognózování je zákonitě nepřesné: děje se příliš mnoho věcí na to, aby je prognostici dokázali všechny předvídat. Proto je nevyhnutelnou součástí „vědeckých“ ekonomických prognóz také úsudek a nejlepší odhad.