0

Proč by mzdy ve finančnictví neměly být ponechány na trhu

CAMBRIDGE – Ačkoliv některé finanční společnosti samy reformují způsob vyplácení mezd zaměstnancům, vlády po celém světě vážně uvažují o tom, že začnou regulovat kompenzační struktury těchto firem. Basilejský výbor pro bankovní dohled se nedávno vyslovil ve prospěch regulací a Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických odhlasovala povinnost regulačních orgánů stanovovat pravidla kompenzací.

Možná nepřekvapí, že mnoho finančních bossů je takovými kroky pobouřeno. Finanční šéfové tvrdí, že při stanovování kompenzačních balíků potřebují svobodu, aby udrželi své nejtalentovanější lidi – ty, kdo oživí světový finanční systém. Měly by tedy vlády ustoupit a ponechat na finančních společnostech, ať se reformují samy?

Odpověď zní jednoznačně ne. V postkrizovém finančním uspořádání se musí sledování a regulace mezd ve finančních společnostech ujmout vlády; v opačném případě by se snadno mohly vrátit zvrácené pobídky, které přispěly k současné krizi.

Důležité je rozlišovat mezi dvěma zdroji obav o vývoj mezd ve finančních společnostech. Jeden typ obav pramení z perspektivy akcionářů. Z údajů, které nedávno zveřejnil ministr spravedlnosti státu New York Andrew Cuomo, vyplývá, že devět velkých finančních společností vyplatilo svým zaměstnancům v letech 2003-2008 celkovou kompenzaci přesahující 600 miliard dolarů – v tomto období se přitom podstatně snížila jejich agregátní tržní kapitalizace. Podobný vývoj může u akcionářů vyvolávat obavy, že mzdové struktury nejsou koncipovány tak, aby dobře sloužily jejich zájmům.