0

Proč Evropa potřebuje automatické sestřihy

MNICHOV – Poté, co se země Evropské unie dohodly na zdvojnásobení úvěrové kapacity Evropského mechanismu finanční stability (EFSF) s ratingem AAA, speciálního fondu vytvořeného státy eurozóny proto, aby poskytoval pomoc členským ekonomikám v nesnázích, diskutují teď o podmínkách, za nichž budou prostředky EFSF uvolňovány. Zásadní otázkou je rozsah, ve kterém se věřitelé budou muset záchranných opatření účastnit tím, že akceptují „sestřihy“ – tedy částečné ztráty z jejich pohledávek.

Zástupci předlužených zemí a zemí, jejichž banky jsou jako věřitelé v silném ohrožení, tvrdí, že sestřihy by destabilizovaly evropskou finanční soustavu a vyvolaly efekt šířící se nákazy srovnatelný s krizí po pádu Lehman Brothers. Evropská ekonomická poradní skupina při CESifo, skupina ekonomů ze sedmi evropských zemí, však ve své poslední zprávě, aktuálně vydané v Bruselu, tento názor odmítla.

Skupina tvrdí, že k lehmanovské krizi dojít nemůže z toho prostého důvodu, že k ní už došlo. V říjnu roku 2008, měsíc po zhroucení Lehmanů, se země G8 dohodly, že zachrání všechny systémově významné banky, a současně byly po celém světě zřízeny záchranné mechanismy až do výše 4,9 bilionu eur (6,7 bilionu dolaru) – a jsou dodnes velkou měrou nedotčené. Kdyby se snad některá z těchto bank dostala do problémů kvůli nesplácenému suverénnímu dluhu, potřebné záchranné prostředky by byly okamžitě po ruce. Další zhroucení mezibankovního trhu je tudíž velice nepravděpodobné.

Zpráva skupiny ekonomů namísto toho zdůrazňuje opravdové riziko ohrožující Evropu: návrat k uvolněným rozpočtovým mantinelům – soukromým i veřejným – a nadměrnému půjčování, které přehřálo její jižní a západní okraj a způsobilo vznik destabilizačních obchodních nevyvážeností. Sestřihy by toto riziko zmírnily, neboť by pobízely k užšímu navázání rozpětí úrokových sazeb u každé země na její úvěruschopnost – což je základní nástroj, jímž si trhy od dlužníků vynucují kázeň.