2

Imperativ interpretace hospodářské politiky

WASHINGTON – Nejlepší rada, jakou jsem dostal, když jsem na sebe před více než deseti lety bral zodpovědnost spojenou s formováním politiky Turecka, zněla, abych věnoval „spoustu času a péče vytvoření a rozšíření ‚interpretace‘ podporující politický program, jehož úspěch si přeji“. Čím více je hospodářská politika vystavená veřejné debatě – tedy čím větší existuje demokracie –, tím větší význam takové politické interpretace mají.

Krize, jíž Evropská unie a eurozóna čelí, je výmluvným příkladem potřeby interpretace, která vysvětlí veřejnou politiku a vytvoří pro ni politickou podporu. Úspěšná interpretace nemůže být ani příliš komplikovaná, ani příliš zjednodušující. Musí upoutat představivost, řešit obavy veřejnosti a vzbuzovat realistické naděje. Laciný populismus voliči často vycítí.

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi loni v červenci takovou interpretaci finančním trhům poskytl. Prohlásil tehdy, že ECB udělá všechno, co je nezbytné, aby zabránila rozpadu eura, a jednoduše dodal: „Věřte mi, že to bude stačit.“

Touto větou Draghi eliminoval vnímané koncové riziko redenominace, které bylo nejvyšší v případě Řecka, ale hnalo vzhůru i náklady na půjčky ve Španělsku, v Itálii a v Portugalsku. Nebylo to populistické sdělení, protože ECB má skutečně dostatečnou sílu na to, aby na sekundárním trhu nakoupila dostatek suverénních dluhopisů, a přinejmenším na mnoho měsíců tak stanovila strop úrokových sazeb.