0

Proč IQ prodlužuje život?

EDINBURGH – Lidé s vyšším bodovým ziskem v testech inteligence během dětství a rané dospělosti se obvykle dožívají vyššího věku. Tento výsledek byl zjištěn u lidí v Austrálii, Dánsku, Anglii, Walesu, Skotsku, Švédsku a Spojených státech. Byl vlastně zjištěn u každé populace, kde výzkum proběhl.

Vliv inteligence na úmrtnost skutečně konkuruje dobře známým rizikovým faktorům nemocí a úmrtí, jako je vysoký krevní tlak, nadváha nebo zvýšená hladina cukru či cholesterolu v krvi. Její účinek je téměř stejně důležitý jako dopady kouření.

Chicago Pollution

Climate Change in the Trumpocene Age

Bo Lidegaard argues that the US president-elect’s ability to derail global progress toward a green economy is more limited than many believe.

Rozdíly v inteligenci lidí mají environmentální a genetické příčiny. Výsledek testu inteligence v mladším věku je zčásti ukazatelem toho, jak do dané doby okolní prostředí zpracovalo mozek i zbytek těla. Děti s nižší porodní váhou mají například později v životě sklon k chronickým onemocněním. V průměru mají rovněž mírně nižší inteligenci. Leč testy toho, zda by porodní váha mohla spojitost mezi inteligencí a úmrtností částečně vysvětlovat, žádnou vazbu nezjistily.

K inteligenci dítěte a později k riziku ochoření má jistý vztah i zaměstnání rodičů: potomci z výhodnějšího rodinného prostředí mají obvykle vyšší inteligenci a lepší zdraví a žijí déle. Neexistují však žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by spojitost mezi vyšší inteligencí a delším životem vysvětlovalo právě rodinné zázemí.

Jiní badatelé pohlížejí na testy inteligence jako na ukazatel, který by mohl zachycovat víc než jen výkonný mozek. Vždyť mozek je jen jeden z tělesných orgánů, takže lidé, jejichž mozek v mládí dobře funguje, mohou mít oproti ostatním výkonnější i další orgány a soustavy.

Tato myšlenka „systémové celistvosti“ je však poněkud vágní a těžko se ověřuje. Nejlepší, co jsme v tomto ohledu zatím udělali, bylo zjišťování, zda se k inteligenci a úmrtnosti váže rychlost lidských reakcí. Už víme, že váže. Testy reakční doby nezahrnují mnoho přemýšlení a vyžadují pouze, aby lidé na jednoduchý podnět co nejrychleji reagovali. Lidé, kteří reagují rychleji, v průměru dopadají lépe v testech inteligence a žijí déle. Je ale zapotřebí vynajít lepší způsoby měření tělesné celistvosti, abychom tuto myšlenku prověřili důkladněji.

Třetí možné vysvětlení spočívá v tom, že inteligence tkví ve schopnosti dobře se rozhodovat. Den co den během života rozhodujeme o svém zdraví: co, kdy a v jakém množství jíme, jak mnoho se věnujeme tělesnému cvičení, jak o sebe dbáme v případě nemoci a tak dále.

Důvod, proč spolu inteligence a délka života souvisejí, by tudíž mohl být v tom, že lidé, kteří mají v dětství vyšší inteligenci, lépe rozhodují o svém zdraví a jejich chování je zdravější. V dospělosti mají obvykle kvalitnější stravu, více cvičí, nepřibírají tolik na váze, nemají tak často kocovinu a tak dále.

To nezní špatně. Nemáme ale ještě zpracované všechny podrobnosti. Neproběhly zatím žádné studie nad údaji o inteligenci v dětství, množstvím následných údajů o chování v dospělosti ve vztahu ke zdraví a konečně dlouhodobým sledováním ke zjištění délky života. Jedině takový výzkum by nám mohl říct, zda vazbu mezi inteligencí a délkou života vysvětluje právě zdravější chování.

Čtvrtý typ vysvětlení říká, že lidé s vyšší inteligencí v dětství získají povětšinou lepší vzdělanostní kvalifikace, vykonávají odbornější práce, mají vyšší příjmy a žijí v majetnějších oblastech. Tyto faktory se k delšímu životu také váží. Takže možná že je to právě tak: vyšší inteligence je vstupenkou do bezpečnějšího a zdravotně příznivějšího prostředí.

Ovšemže, podle některých studií sociální třída v dospělosti vysvětluje zřejmě značnou část vazby mezi inteligencí a délkou života. Potíž je v tom, že toto „vysvětlení“ je statistické. Stále nemáme jistotu, zda třeba vzdělání a zaměstnání „vysvětlují“ účinek inteligence na zdraví, anebo zda jsou vlastně jen zástupnými kritérii při posuzování inteligence.

Badatelé se snaží hledat vodítka k pochopení vztahu mezi inteligencí a úmrtností i v konkrétních typech úmrtí. Toto úsilí ledacos odhaluje. Nižší inteligence v raném věku má spojitost s vyšší pravděpodobností úmrtí kupříkladu v důsledku kardiovaskulární choroby, nehody, sebevraždy, vraždy či zabití. U rakoviny jsou důkazy méně jisté. Když jsme na tato specifická zjištění naráželi, uvědomili jsme si, že každá ze spojitostí možná vyžaduje jiné vysvětlení.

Konečně víme, že jak o míře inteligence, tak o délce života rozhodují jednak environmentální, jednak genetické vlivy. Existují experimentální plány, využívající dvojčat, které dokážou zjistit, v jakém rozsahu jsou inteligence a úmrtnost ve vzájemném vztahu proto, že sdílejí tytéž environmentální a genetické vlivy.

Fake news or real views Learn More

Mezi nejpoučnější kroky, které v kognitivní epidemiologii můžeme provést, patří získání početné skupiny dvojčat, u nichž existují údaje o inteligenci v raném věku a jež byla dlouhodobě sledována, aby se vědělo, kdo z nich zemřel. Na dostatečně velkou skupinu dvojčat s takovými údaji jsme dosud nenarazili. Najít ji je jednou z priorit.

Konečným cílem tohoto bádání je zjistit, jaké okolnosti nebo činnosti zajišťují inteligentním lidem delší život. Až to zjistíme, budeme se moci o tyto poznatky podělit a využít je tak, abychom zajistili co nejlepší zdravotní stav pro všechny.