0

Proč IQ prodlužuje život?

EDINBURGH – Lidé s vyšším bodovým ziskem v testech inteligence během dětství a rané dospělosti se obvykle dožívají vyššího věku. Tento výsledek byl zjištěn u lidí v Austrálii, Dánsku, Anglii, Walesu, Skotsku, Švédsku a Spojených státech. Byl vlastně zjištěn u každé populace, kde výzkum proběhl.

Vliv inteligence na úmrtnost skutečně konkuruje dobře známým rizikovým faktorům nemocí a úmrtí, jako je vysoký krevní tlak, nadváha nebo zvýšená hladina cukru či cholesterolu v krvi. Její účinek je téměř stejně důležitý jako dopady kouření.

Aleppo

A World Besieged

From Aleppo and North Korea to the European Commission and the Federal Reserve, the global order’s fracture points continue to deepen. Nina Khrushcheva, Stephen Roach, Nasser Saidi, and others assess the most important risks.

Rozdíly v inteligenci lidí mají environmentální a genetické příčiny. Výsledek testu inteligence v mladším věku je zčásti ukazatelem toho, jak do dané doby okolní prostředí zpracovalo mozek i zbytek těla. Děti s nižší porodní váhou mají například později v životě sklon k chronickým onemocněním. V průměru mají rovněž mírně nižší inteligenci. Leč testy toho, zda by porodní váha mohla spojitost mezi inteligencí a úmrtností částečně vysvětlovat, žádnou vazbu nezjistily.

K inteligenci dítěte a později k riziku ochoření má jistý vztah i zaměstnání rodičů: potomci z výhodnějšího rodinného prostředí mají obvykle vyšší inteligenci a lepší zdraví a žijí déle. Neexistují však žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by spojitost mezi vyšší inteligencí a delším životem vysvětlovalo právě rodinné zázemí.

Jiní badatelé pohlížejí na testy inteligence jako na ukazatel, který by mohl zachycovat víc než jen výkonný mozek. Vždyť mozek je jen jeden z tělesných orgánů, takže lidé, jejichž mozek v mládí dobře funguje, mohou mít oproti ostatním výkonnější i další orgány a soustavy.

Tato myšlenka „systémové celistvosti“ je však poněkud vágní a těžko se ověřuje. Nejlepší, co jsme v tomto ohledu zatím udělali, bylo zjišťování, zda se k inteligenci a úmrtnosti váže rychlost lidských reakcí. Už víme, že váže. Testy reakční doby nezahrnují mnoho přemýšlení a vyžadují pouze, aby lidé na jednoduchý podnět co nejrychleji reagovali. Lidé, kteří reagují rychleji, v průměru dopadají lépe v testech inteligence a žijí déle. Je ale zapotřebí vynajít lepší způsoby měření tělesné celistvosti, abychom tuto myšlenku prověřili důkladněji.

Třetí možné vysvětlení spočívá v tom, že inteligence tkví ve schopnosti dobře se rozhodovat. Den co den během života rozhodujeme o svém zdraví: co, kdy a v jakém množství jíme, jak mnoho se věnujeme tělesnému cvičení, jak o sebe dbáme v případě nemoci a tak dále.

Důvod, proč spolu inteligence a délka života souvisejí, by tudíž mohl být v tom, že lidé, kteří mají v dětství vyšší inteligenci, lépe rozhodují o svém zdraví a jejich chování je zdravější. V dospělosti mají obvykle kvalitnější stravu, více cvičí, nepřibírají tolik na váze, nemají tak často kocovinu a tak dále.

To nezní špatně. Nemáme ale ještě zpracované všechny podrobnosti. Neproběhly zatím žádné studie nad údaji o inteligenci v dětství, množstvím následných údajů o chování v dospělosti ve vztahu ke zdraví a konečně dlouhodobým sledováním ke zjištění délky života. Jedině takový výzkum by nám mohl říct, zda vazbu mezi inteligencí a délkou života vysvětluje právě zdravější chování.

Čtvrtý typ vysvětlení říká, že lidé s vyšší inteligencí v dětství získají povětšinou lepší vzdělanostní kvalifikace, vykonávají odbornější práce, mají vyšší příjmy a žijí v majetnějších oblastech. Tyto faktory se k delšímu životu také váží. Takže možná že je to právě tak: vyšší inteligence je vstupenkou do bezpečnějšího a zdravotně příznivějšího prostředí.

Ovšemže, podle některých studií sociální třída v dospělosti vysvětluje zřejmě značnou část vazby mezi inteligencí a délkou života. Potíž je v tom, že toto „vysvětlení“ je statistické. Stále nemáme jistotu, zda třeba vzdělání a zaměstnání „vysvětlují“ účinek inteligence na zdraví, anebo zda jsou vlastně jen zástupnými kritérii při posuzování inteligence.

Badatelé se snaží hledat vodítka k pochopení vztahu mezi inteligencí a úmrtností i v konkrétních typech úmrtí. Toto úsilí ledacos odhaluje. Nižší inteligence v raném věku má spojitost s vyšší pravděpodobností úmrtí kupříkladu v důsledku kardiovaskulární choroby, nehody, sebevraždy, vraždy či zabití. U rakoviny jsou důkazy méně jisté. Když jsme na tato specifická zjištění naráželi, uvědomili jsme si, že každá ze spojitostí možná vyžaduje jiné vysvětlení.

Konečně víme, že jak o míře inteligence, tak o délce života rozhodují jednak environmentální, jednak genetické vlivy. Existují experimentální plány, využívající dvojčat, které dokážou zjistit, v jakém rozsahu jsou inteligence a úmrtnost ve vzájemném vztahu proto, že sdílejí tytéž environmentální a genetické vlivy.

Support Project Syndicate’s mission

Project Syndicate needs your help to provide readers everywhere equal access to the ideas and debates shaping their lives.

Learn more

Mezi nejpoučnější kroky, které v kognitivní epidemiologii můžeme provést, patří získání početné skupiny dvojčat, u nichž existují údaje o inteligenci v raném věku a jež byla dlouhodobě sledována, aby se vědělo, kdo z nich zemřel. Na dostatečně velkou skupinu dvojčat s takovými údaji jsme dosud nenarazili. Najít ji je jednou z priorit.

Konečným cílem tohoto bádání je zjistit, jaké okolnosti nebo činnosti zajišťují inteligentním lidem delší život. Až to zjistíme, budeme se moci o tyto poznatky podělit a využít je tak, abychom zajistili co nejlepší zdravotní stav pro všechny.