15

Proč Čína nebude vládnout

LONDÝN – Má Čína našlápnuto k tomu, aby se stala příští světovou supervelmocí? Tuto otázku je slyšet stále častěji, neboť čínský hospodářský růst se překotně žene kupředu tempem přesahujícím 8% ročně, zatímco rozvinutý svět se dál utápí v recesi nebo stavu blížícímu se recesi. Čína je už dnes druhou největší ekonomikou světa a v roce 2017 bude největší. A její vojenské výdaje rostou ještě rychleji než její HDP.

Otázka tedy zní docela rozumně, dokud jí nedáme americký podtext. Pro Američana může existovat jen jedna supervelmoc, takže vzestup Číny půjde automaticky na úkor Spojených států. Pro mnoho lidí v USA dokonce Čína představuje existenční problém.

To je však notně přehnané. Ve skutečnosti je existence jediné supervelmoci vysoce abnormální a umožnilo ji pouze nečekané zhroucení Sovětského svazu v roce 1991. Normálním stavem je soužití několika velkých mocností, někdy mírové a někdy válečné.

Například Velká Británie, o níž se často tvrdí, že uvolnila místo Spojeným státům, nikdy nebyla „supervelmocí“ v americkém smyslu. Přestože byla rozlehlým impériem a těšila se námořní nadvládě, Británie devatenáctého století by bez spojenců nikdy nemohla vyhrát válku proti Francii, Německu či Rusku. Byla spíše světovou velmocí – jedním z mnoha historických impérií, která od menších mocností odlišuje zeměpisný rozsah jejich vlivu a zájmů.