5

Fotbalová rozlícenost

PAŘÍŽ – Kdo by to byl řekl? Brazilci protestovali před fotbalovými stadiony proti brazilskému pořadatelství mistrovství světa v roce 2014 – a to i ve chvíli, kdy jejich reprezentace drtila Španělsko ve finále Poháru konfederací. Bylo to stejné, jako by katolíci protestovali před Vatikánem proti volbě nového papeže.

Čím je pro Francouze kuchyně, tím je pro Brazilce fotbal: otázka nejvyšší národní hrdosti. Všechny Brazilce bez ohledu na ekonomické, rasové či politické rozdíly povznáší, že mají nejlepší tým na světě, že několikrát vyhráli mistrovství světa a že „tuto nádhernou hru“ znovu a znovu vynalézají. Uspořádání příštího mistrovství světa, ale i olympijských her v roce 2016 v Brazílii, přestože pouze fotbalový turnaj bude stát až 13 miliard dolarů, se proto jeví jako logický krok. Fotbal do Ria de Janeira patří.

Co tedy posedlo devatenáctiletého Brazilce, který řekl reportérům: „Nepotřebujeme mistrovství světa. Potřebujeme vzdělání, lepší zdravotnictví, humánnější policii.“ Mnoho lidí to cítí stejně. Že by miliony Brazilců náhle ztratily vášeň pro tuto hru?

Pokud ano, pak se nezřekli hry jako takové, nýbrž toho, co se z fotbalu stalo: miliardový byznys, objekt prestiže pro nemorální plutokraty a extravagantní výstavní exponát pro zkorumpované vlády a mezinárodní sportovní organizace.