CAMBRIDGE – Zatímco se politici a investoři dál užírají riziky spojenými s dnešními ultranízkými globálními úrokovými sazbami, akademičtí ekonomové dál debatují o jejich základních příčinách. Dnes už všichni akceptují nějakou verzi prohlášení šéfa amerického Federálního rezervního systému Bena Bernankeho z roku 2005, podle něhož je kořenem problému „globální přebytek úspor“. Ekonomové se však rozcházejí v názoru, proč tento přebytek máme, jak dlouho potrvá a především zda je prospěšný.
Bernanke ve svém původním projevu zdůraznil několik faktorů – některé z nich snížily poptávku po globálních úsporách a jiné zvýšily jejich nabídku. V každém případě by úrokové sazby musely klesnout, aby se vyčistily světové trhy dluhopisů. Bernanke poukázal na to, jak asijská finanční krize na konci 90. let způsobila kolaps nenasytné investiční poptávky v regionu a současně přiměla asijské vlády hromadit likvidní aktiva jako hráz proti další krizi. Bernanke upozornil také na zvýšené penzijní úspory stárnoucího obyvatelstva v Německu a Japonsku, jakož i na úspory v zemích vyvážejících ropu, které mají rychle rostoucí populaci a obavy z dlouhodobého vývoje ropných příjmů.
Měnová politika mimochodem v Bernankeho diagnóze nijak výrazně nefigurovala. Stejně jako většina ekonomů také on věří, že když se politici snaží držet úrokové sazby příliš dlouho na uměle nízké úrovni, poptávka se nakonec zvedne a inflace vyskočí vzhůru. Pokud je tedy inflace nízká a stabilní, nelze z nízkých dlouhodobých sazeb vinit centrální banky.
CAMBRIDGE – Zatímco se politici a investoři dál užírají riziky spojenými s dnešními ultranízkými globálními úrokovými sazbami, akademičtí ekonomové dál debatují o jejich základních příčinách. Dnes už všichni akceptují nějakou verzi prohlášení šéfa amerického Federálního rezervního systému Bena Bernankeho z roku 2005, podle něhož je kořenem problému „globální přebytek úspor“. Ekonomové se však rozcházejí v názoru, proč tento přebytek máme, jak dlouho potrvá a především zda je prospěšný.
Bernanke ve svém původním projevu zdůraznil několik faktorů – některé z nich snížily poptávku po globálních úsporách a jiné zvýšily jejich nabídku. V každém případě by úrokové sazby musely klesnout, aby se vyčistily světové trhy dluhopisů. Bernanke poukázal na to, jak asijská finanční krize na konci 90. let způsobila kolaps nenasytné investiční poptávky v regionu a současně přiměla asijské vlády hromadit likvidní aktiva jako hráz proti další krizi. Bernanke upozornil také na zvýšené penzijní úspory stárnoucího obyvatelstva v Německu a Japonsku, jakož i na úspory v zemích vyvážejících ropu, které mají rychle rostoucí populaci a obavy z dlouhodobého vývoje ropných příjmů.
Měnová politika mimochodem v Bernankeho diagnóze nijak výrazně nefigurovala. Stejně jako většina ekonomů také on věří, že když se politici snaží držet úrokové sazby příliš dlouho na uměle nízké úrovni, poptávka se nakonec zvedne a inflace vyskočí vzhůru. Pokud je tedy inflace nízká a stabilní, nelze z nízkých dlouhodobých sazeb vinit centrální banky.