0

Gruzie k obrazu čímu?

Během nedávných týdnů byli v Gruzii na základě nečestných obvinění z osnování převratu ve jménu Ruska uvězněni předáci různých opozičních organizací, například Antisorose a Spravedlnosti. Tato vlna politické represe však pouze odráží zoufalou snahu prezidenta Michaila Saakašviliho udržet se u moci. Jak se rozrůstá všeobecný nesouhlas a zpevňují opoziční síly, úřady usilují o kontrolu nad nevládními organizacemi a zesilují bezpečnostní složky. To ovšem povede jen k nevyhnutelnosti masových protestů, což nakonec v Gruzii ohrozí demokratickou transformaci, za jejíž zosobnění se Saakašvili prohlašuje.

Saakašvili vidí za každým zpochybněním své autority „prsty Moskvy“, což by mohlo vysvětlovat úzké spojenectví jeho vlády se Spojenými státy. Avšak ti, kdo byli během posledního zásahu proti opozici zadrženi, byli dříve vězněni vládou Eduarda Ševarnadzeho, na jejímž svržení se Saakašvili podílel během gruzínské údajně demokratické „revoluce růží“ v roce 2003.

Nedávné události jasně dokládají, že revoluci přežila carská mentalita, která se promítá do byzantského modelu politické moci – císař a jeho dvůr –, jejímž hlavním prostředkem je z valné části neomezená úřední pravomoc prezidenta. Ještě než se bezpečnostní síly zaměřily na opoziční blok, jenž zastupuji, byli stíháni zastánci školských reforem, zatímco většina tisku je pod vlivem vlády.

Saakašvili tvrdí, že se opoziční síly, které zastupuji, staví proti západním hodnotám. My však v Gruzii prosazujeme parlamentarismus – nelíčené oddělení výkonné a zákonodárné moci. A tím, že podporujeme západní model parlamentarismu, jsme na straně Gruzie, nikoli Ruska. Je zvláštní, že Saakašvili, absolvent práv na newyorské Kolumbijské univerzitě, nevidí rozpor mezi svou vlastní demokratickou rétorikou a autokratickými činy.