Když před čtyřiceti lety Británie požádala o vstup do Evropského společenství, Charles de Gaulle řekl ,,Non". Do 9. června předloží britský ministr financí Gordon Brown Evropě své vlastní ne. Britské rozhodnutí, zda přijmout jednotnou evropskou měnu euro, ovšem padlo už dávno a byla to vždy jistá varianta odmítnutí.
Když deset let před tím, než generál de Gaulle přibouchl dveře Evropy, vyzvala Francie poprvé Británii, aby se účastnila nově vzniklého evropského podniku, povýšení úředníci britského ministerstva financí se postarali o to, aby Británie nabídku pobouřeně odmítla. Od té doby zůstávají úředníci ministerstva financí předvídatelně protievropští. Jako dvořané kolem Ludvíka XVIII na nic nezapomněli a ničemu se nenaučili.
Otazník teď visí jen nad tím, zda bude Brownův verdikt ohledně eura znít ,,Ještě ne", ,,Do příštích voleb ne", nebo prostě ,,Ne". Jde o rozhodnutí, které vzniká naprosto nezávisle na premiérovi Tonym Blairovi a dokonce proti jeho tužbám.
Když před čtyřiceti lety Británie požádala o vstup do Evropského společenství, Charles de Gaulle řekl ,,Non". Do 9. června předloží britský ministr financí Gordon Brown Evropě své vlastní ne. Britské rozhodnutí, zda přijmout jednotnou evropskou měnu euro, ovšem padlo už dávno a byla to vždy jistá varianta odmítnutí.
Když deset let před tím, než generál de Gaulle přibouchl dveře Evropy, vyzvala Francie poprvé Británii, aby se účastnila nově vzniklého evropského podniku, povýšení úředníci britského ministerstva financí se postarali o to, aby Británie nabídku pobouřeně odmítla. Od té doby zůstávají úředníci ministerstva financí předvídatelně protievropští. Jako dvořané kolem Ludvíka XVIII na nic nezapomněli a ničemu se nenaučili.
Otazník teď visí jen nad tím, zda bude Brownův verdikt ohledně eura znít ,,Ještě ne", ,,Do příštích voleb ne", nebo prostě ,,Ne". Jde o rozhodnutí, které vzniká naprosto nezávisle na premiérovi Tonym Blairovi a dokonce proti jeho tužbám.