Kdyby byl dnes naživu zesnulý velký argentinský ekonom Raúl Prebisch, nesporně by se divil, jestli se svět nepřevrátil vzhůru nohama. Jeho nesmírně vlivná teorie „závislosti“ tvrdila, že pokud chudé země příliš spoléhají na export komodit, nikdy nedosáhnou průmyslové hloubky, jíž je zapotřebí k udržení svižného růstu. Místo toho uvíznou v koloběhu klesajících globálních komoditních cen a neustále se tenčících příjmových podílů.
Prebischova upřednostňovaná politická reakce, protekcionismus, se ukázala jako katastrofická pro mnohé latinskoamerické a africké státy, jež daly na jeho rady. Je však skutečností, že se mnoho let zdálo, že Prebisch správně pojmenovává dlouhodobé trendy komoditních cen. Vytrvalé přírůstky efektivity v zemědělství i těžbě přírodních zdrojů stlačovaly ceny komodit, zejména v průběhu 80. a 90. let. S nemnoha výjimkami se zemím, jež se soustředily na vývoz komodit, dařilo mizerně, zatímco přírodními zdroji neoplývající asijské státy pádily vpřed.
Avšak dnes, kdy se do globálního hospodářství zapojují asijští obři, Indie a Čína, ceny ropy, zlata, pšenice a prakticky všech dalších komodit prudce rostou. Třebaže se vždy budou projevovat cykly – ceny ropy například pravděpodobně klesnou, než začnou opět stoupat –, dlouhodobý trend u mnoha komodit nesporně zůstane po jistou dobu vzrůstající.
Kdyby byl dnes naživu zesnulý velký argentinský ekonom Raúl Prebisch, nesporně by se divil, jestli se svět nepřevrátil vzhůru nohama. Jeho nesmírně vlivná teorie „závislosti“ tvrdila, že pokud chudé země příliš spoléhají na export komodit, nikdy nedosáhnou průmyslové hloubky, jíž je zapotřebí k udržení svižného růstu. Místo toho uvíznou v koloběhu klesajících globálních komoditních cen a neustále se tenčících příjmových podílů.
Prebischova upřednostňovaná politická reakce, protekcionismus, se ukázala jako katastrofická pro mnohé latinskoamerické a africké státy, jež daly na jeho rady. Je však skutečností, že se mnoho let zdálo, že Prebisch správně pojmenovává dlouhodobé trendy komoditních cen. Vytrvalé přírůstky efektivity v zemědělství i těžbě přírodních zdrojů stlačovaly ceny komodit, zejména v průběhu 80. a 90. let. S nemnoha výjimkami se zemím, jež se soustředily na vývoz komodit, dařilo mizerně, zatímco přírodními zdroji neoplývající asijské státy pádily vpřed.
Avšak dnes, kdy se do globálního hospodářství zapojují asijští obři, Indie a Čína, ceny ropy, zlata, pšenice a prakticky všech dalších komodit prudce rostou. Třebaže se vždy budou projevovat cykly – ceny ropy například pravděpodobně klesnou, než začnou opět stoupat –, dlouhodobý trend u mnoha komodit nesporně zůstane po jistou dobu vzrůstající.