Kdo se bojí Al-Džazíry?

K arabské satelitní televizní stanici Al-Džazíra se sídlem v Kataru není nikdo lhostejný. Když o ní diskutují američtí představitelé, v podstatě vidíte, jak v nich kypí krev. V kontextu snu o tom, že všichni Arabové budou jednotní a nezávislí na zahraniční nadvládě, je Al-Džazíra nepopiratelně součástí arabských aspirací. To ovšem neznamená, že je její zpravodajství nepravdivé.

Ve skutečnosti je Al-Džazíra, kterou americký ministr zahraničí Colin Powell označuje za „příšernou" a „předpojatou", klíčovým nástrojem reforem a změn, po nichž vskutku demokratičtí arabští aktivisté i mezinárodní společenství jedním hlasem volají. Amerika je však natolik popuzena, že založila vlastní arabskojazyčný tlampač v podobě satelitní stanice Al-Hurrá.

Vysílání Al-Hurrá je ovšem ve Spojených státech zakázáno, poněvadž stanice je státem kontrolovaná. Arabové jí také nevěří. Svůj status poslušného pudlíka demonstrovala tím, že nikdy neodvysílala záběry týraných vězňů v nechvalně proslulé bagdádské věznici Abú Ghrajb. Přinejmenším v tomto ohledu Al-Hurrá dokonale zapadá do tradice krotkých arabských státních vysílatelů.