Kdo potřebuje společenské vědy?

Proč jsou společenské vědy při seškrtávání rozpočtů tak výrazně ohroženější skupinou než zbylé dva souhrny akademického vědění, humanitní a přírodní vědy? Někdejší britská ministerská předsedkyně Margaret Thatcherová ve svém nechvalně proslulém výroku naznačila, že tato oblast je jednoduše smyšlená: nic jako společnost neexistuje, prohlásila. Jiní poukazují na restrukturalizaci společenskovědních kateder univerzit. Expanze obchodně zaměřených škol ale zřetelně prokazuje přetrvávající životaschopnost společenských věd.

Není pravda ani to, že společenské vědy rozpitvávají samozřejmosti, jak se občas tvrdí. Naopak, dnešní všednosti byly včera novinkami. Srovnáte-li koncepci využívanou při sestavování novinových úvodníků dnes a před deseti či více lety, objevíte hluboké - ale nepřiznané - působení společenských věd. Tohoto vlivu lze želet, ale bude tak alespoň zaznamenán.

Nicméně, kam se společenské vědy poděly v rozsáhlé rozmluvě o „lidské přirozenosti", již vyvolaly nedávné pokroky v kognitivní neurovědě, behaviorální genetice a evoluční psychologii? Podívejte se na podrobné a informativní webové stránky (www.edge.org) věnované propagaci „třetí kultury", která sbližuje humanitní vědy s vědami přírodními. Společenskovědní odborníci jsou nápadní svou neúčastí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/X9Zf7kc/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.