0

Kdo potřebuje humanitní vědy?

WARWICK, VELKÁ BRITÁNIE –V jedné zemi za druhou se dnes politici stávají posedlými potřebou zkvalitnit vědecké vzdělávání. Co však humanitní obory – všechny ty disciplíny jako literatura, dějepis, jazyky a tak dále, jejichž vztah k ekonomické konkurenceschopnosti není tak zřejmý?

Humanitní obory potřebujeme pouze v případě, že jsme oddáni myšlence humanity. Pokud se humanitní obory staly zastaralými, pak možná na významu ztrácí i sama humanita.

Nemyslím to tak, že bychom se stávali „méně humánními“ ve smyslu nehumánnosti. Koneckonců žijeme v době, kdy se tradiční lidská témata, jako jsou „práva“, rozšířila i na zvířata, ne-li na celou přírodu. Problém je spíše v otázce, zda je na humánnosti něco tak význačného, že si to žádá vyšší vzdělávání. Věřím, že odpověď zní i nadále ano.

Dnes působí staromódně tvrdit, že smyslem univerzity je „kultivovat“ lidi, jako by šlo o penzionát pro dívky z vyšších kruhů. Pomineme-li však její elitářskou minulost, zůstává na této představě notný kus pravdy, zvláště pokud se vztáhne na humanitní obory. Dnes sice o akademických oborech včetně humanitních přemýšlíme jako o disciplínách „tažených výzkumem“, avšak takový přístup nebere plně v úvahu historickou roli univerzit při proměně primáta Homo sapiens ve tvora, jehož zájmy, tužby a výdobytky přesahují rámec úspěšné pohlavní reprodukce.