0

Kudy míří Turecko na Západ?

Když turecký parlament v březnu 2003 při hlasování zamítl povolit, aby americká vojska otevřela severní frontu proti Iráku, skončilo tradiční strategické partnerství Turecka se Spojenými státy. Obě země stále uznávají mnohé společné zájmy, dnes už je ale naplňují na zcela odlišném základě.

Výsledek hlasování šokoval jak „starou Evropu" a arabský svět, tak Bushovu administrativu. Evropané, kteří považovali Turecko za potenciálního trojského koně Ameriky v Evropské unii, byli nuceni svůj náhled přehodnotit. Pro mnohé Araby bylo hlasování důkazem, že Turecko není americkým lokajem a že se nebude účastnit amerických imperiálních plánů, navzdory úzkým turecko-izraelským vztahům.

Dlouho doutnající neshody mezi Tureckem a USA se rozhořely, když se ukázalo, že hlavními spojenci Pentagonu v irácké válce jsou severoiráčtí Kurdové. Americká administrativa dala jasně najevo, že vojenský zásah Turecka na severu Iráku nebude tolerovat.

Tento vzkaz se potvrdil 4. července 2003, když americké síly zatkly ve městě Sulajmáníja několik příslušníků tureckých speciálních jednotek a do vazby je vedly s pokořujícími pytli přes hlavu. Propuštění vojáků, obviňovaných z příprav tajných operací v kurdské zóně, zajistila až intervence amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho dva a půl dne nato.