0

Kde jsou islamisté?

NEW YORK – Někdy v 80. letech, když komunistický režim v Polsku čelil vážnému ohrožení ze strany nespokojených mas, poznamenal oficiální mluvčí režimu Jerzy Urban před jedním zahraničním novinářem, že v Polsku existují jen dvě možnosti: buďto komunismus, anebo nadvláda katolické církve. „Buď my,“ prohlásil, „anebo Černá Madona Čenstochovská“.

Podobná varování vyslovují znovu a znovu utiskovatelští vládcové na Blízkém východě, v neposlední řadě egyptský prezident Husní Mubarak: buďto sekulární policejní stát, anebo islamisté; buďto Mubarak, anebo Muslimské bratrstvo. Tento vzkaz připadá západním vládám, zejména Spojeným státům, natolik přesvědčivý, že dál zahrnují penězi a zbraněmi Mubaraka a další arabské „spojence“.

Pro ty, kdo prosazují šíření demokracie ve světě, to představuje choulostivé dilema. Islám je podle mnohých hrozbou pro demokracii. Západ je údajně „ve válce s islámem“, abychom citovali aktivistku somálského původu Ayaan Hirsíovou Alíovou. Znamená to však, že bychom se měli vzdát demokracie, pokud mají šanci na vítězství ve volbách islamistické strany?

Taková byla francouzská politika poté, co v prvním kole voleb v Alžírsku zvítězila v prosinci 1991 Islámská fronta spásy (FIS). Následujícího roku podpořila Francie vojenský převrat. A taková byla i politika USA poté, co volby v Palestině vyhrál v roce 2006 Hamás. Vítězství tohoto hnutí nebylo uznáno. USA podporují policejní státy v Egyptě, Saúdské Arábii a střední Asii, poněvadž alternativu pokládají za ještě horší.