Kde jsou praktická řešení celosvětových problémů?

NEW YORK – Jedním prapodivným a znepokojivým rysem dnešní globální politiky je to, že se vyjednávání zaměňuje s řešením problémů. Podle harmonogramu domluveného v prosinci 2007 máme šest měsíců na to, abychom v Kodani dosáhli celosvětové dohody ohledně změny klimatu. Vlády se věnují rozsáhlým vyjednáváním, ale nevěnují se rozsáhlým snahám řešit problém. Každá země si klade otázku: „Jak udělat co nejméně a přimět ostatní státy udělat co nejvíc?“ A přitom by se měly ptát: „Jak spolupracovat, abychom dosáhli společných cílů při minimálních nákladech a s maximálním přínosem?“

Může to sice znít jako totéž, ale totéž to není. Řešení problému změny klimatu vyžaduje redukce emisí oxidu uhličitého z fosilních paliv, což zase dále přináší nutnost volit technologie, které už dílem existují, ale mnoho je ještě třeba vyvinout. Mají-li například součástí energetické směsi zůstat uhelné elektrárny, budou svůj CO2 muset lapat a ukládat; jde o postup zvaný „zachytávání a sekvestrace uhlíku“ a označovaný anglickou zkratkou CCS. Tato technologie je však stále neprověřená.

Obdobně bude zapotřebí oživit důvěru veřejnosti v novou generaci jaderné energetiky, jejíž elektrárny budou bezpečné a spolehlivě monitorované. Budeme potřebovat nové technologie k velkoobjemovému nasazení solární, větrné a geotermální energie. Můžeme se pokusit zužitkovat biopaliva, ale jedině ve formách, které nesoupeří s potravinovou nabídkou ani s cennými aktivy životního prostředí.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/9nRAM0B/cs;