Kde jsou evropští optimisté?

Evropská unie je tak úspěšná, že by si člověk myslel, že při příležitosti jejího 50. výročí se bude tančit v ulicích. Chyba lávky, došlo jen na neutuchající řeči o nezdaru – dosáhnout politické unie, přijmout ústavu, uplatnit globální roli lídra a svou vizi, realizovat hospodářské reformy a seznam nářků pokračuje. „EU je na autopilotovi, v patové situaci, v hluboké krizi,“ tvrdí Joschka Fischer, bývalý německý ministr zahraničí a významný hlas v Evropě.

Toto zoufalství a lomení rukama ale jednoduše není přesvědčivé. Pohlédněme na Německo. Po druhé světové válce bylo poraženým a zlomeným státem s anamnézou dysfunkčního nacionalismu. Úplně vyléčené Německo je dnes zcela evropské a demokratické jako každý jiný členský stát EU – ba pod vedením Angely Merkelové si Německo vydobylo pozici nejvýznamnější evropské země.

EU si za svou transformaci zasluhuje obrovské uznání. Po válce bylo nejpřednějším cílem EU umírnit nacionalismus a podpořit regionalismus v Německu, což bylo úsilí, které se završilo ku prospěchu všech Evropanů. Neměli by Evropané – a s nimi i ostatní – tento ohromný úspěch oslavovat a neutápět se v poraženeckých hovorech o krizi a patu?

https://prosyn.org/sJuQbb4cs