Kde jsou evropští optimisté?

Evropská unie je tak úspěšná, že by si člověk myslel, že při příležitosti jejího 50. výročí se bude tančit v ulicích. Chyba lávky, došlo jen na neutuchající řeči o nezdaru – dosáhnout politické unie, přijmout ústavu, uplatnit globální roli lídra a svou vizi, realizovat hospodářské reformy a seznam nářků pokračuje. „EU je na autopilotovi, v patové situaci, v hluboké krizi,“ tvrdí Joschka Fischer, bývalý německý ministr zahraničí a významný hlas v Evropě.

Toto zoufalství a lomení rukama ale jednoduše není přesvědčivé. Pohlédněme na Německo. Po druhé světové válce bylo poraženým a zlomeným státem s anamnézou dysfunkčního nacionalismu. Úplně vyléčené Německo je dnes zcela evropské a demokratické jako každý jiný členský stát EU – ba pod vedením Angely Merkelové si Německo vydobylo pozici nejvýznamnější evropské země.

EU si za svou transformaci zasluhuje obrovské uznání. Po válce bylo nejpřednějším cílem EU umírnit nacionalismus a podpořit regionalismus v Německu, což bylo úsilí, které se završilo ku prospěchu všech Evropanů. Neměli by Evropané – a s nimi i ostatní – tento ohromný úspěch oslavovat a neutápět se v poraženeckých hovorech o krizi a patu?

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles from our archive every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/sJuQbb4/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.