16

Svět po zvýšení úrokových sazeb Fedem

VÍDEŇ – Americký Federální rezervní systém je nejmocnější bankou světa a jeho nejmocnější složkou je Federální výbor pro otevřený trh (FOMC), skupina dvanácti mužů a žen, kteří se osmkrát ročně scházejí, aby definovali – v zásadě stanovením výše úrokových sazeb – měnovou politiku největší ekonomiky světa. Naposledy Fed zvýšil úrokové sazby v roce 2006, než ničivý dopad globální finanční krize na hospodářský růst přesvědčil tuto i další centrální banky, aby snížily sazby v podstatě na nulu a přikročily k takzvanému kvantitativnímu uvolňování (QE) ve snaze napumpovat peníze do rozvinutých ekonomik.

Letos poprvé od roku 2007 ovšem všechny rozvinuté ekonomiky světa rostou – včetně americké. To znamená, že FOMC se v obavách z nafouknutí bubliny aktiv v některém okamžiku rozhodne, že se americké úrokové sazby musí zvýšit. To může (nebo nemusí, záleží na načasování) být pro americkou ekonomiku dobré, ale co to bude znamenat pro zbytek světa?

Náš výzkum ukazuje, proč bude svět – a zejména rozvíjející se země – nervózně čekat na rozhodnutí. Když Fed v polovině roku 2013 oznámil, že bude postupně omezovat svá nekonvenční měnová opatření (například rozsáhlé nákupy cenných papírů krytých hypotékami), rozvíjející se trhy zaznamenaly značný odliv kapitálu. Když Fed jinými slovy třeba jen naznačí zpřísnění měnové politiky, ostatní země trpí. Podle toho, jak hodně se FOMC na svém budoucím zasedání rozhodne měnovou politiku zpřísnit, předpovídáme záporný střednědobý dopad tohoto zpřísnění na světový HDP, a to nejen na rozvíjející se trhy, ale i na průmyslové ekonomiky.

Od chvíle, co Fed začal utlumovat svůj program QE, se ustavičně spekuluje o tom, kdy přesně skončí jeho smířlivá měnová politika. Účastníci trhu, ať už jde o věřitele či dlužníky, vědí, že „snadné peníze“ mají exspirační datum. Vidí, že po třech velkých programech nákupu aktiv se účetní bilance Fedu od roku 2007 více než zečtyřnásobila a v únoru 2015 dosáhla celkové hodnoty přibližně 4,5 bilionu dolarů.