Jak internet na mizinu přišel

Dokud rozkvět internetu trval, zdálo se, že se mu nic nemůže postavit do cesty. Jen nemnoho internetových a takzvaných „dot com“ firem bylo ziskových, ale investorům jako by to nevadilo. Základem pro ohodnocování internetových akcií pro ně byl počet zákazníků či abonentů. Cílem hry se stal růst kapitálu, nikoli zisk. Dokonce i když se propadly nejmódnější akcie, zbytek trhu na to zareagoval nezvykle vlažně. Lidé zjistili, že propadáky se vyplatí kupovat a odvykli, až když se to vyplácet přestalo.

Teď, kdy už internetová horečka opadla, slýcháme, že „principy“ se potvrzují. To je ale stejná polopravda jako dřívější názor, že rozmach internetu se nikdy nezastaví, protože internetová ekonomika vytvořila nové principy. Opakující se období rozmachu a propadu internetu přitom ale zpochybňují převládající ekonomické teorie o finančních trzích.

Dnes už by mělo být jasné, že takzvané principy, které údajně ovlivňují ceny akcií, nevznikají jen tak. Jsou totiž podmíněny chováním finančních trhů. Hodnota akcií může bohatství firem ovlivňovat mnoha různými způsoby: určuje hodnotu základního jmění, rozhoduje, zda firma bude odkoupena či zda naopak firma bude moci koupit firmu další; hodnota akcií ovlivňuje, zda si firma bude moci půjčovat a zda bude schopna lákat a odměňovat management zaměstnaneckými akciemi; hodnota akcií slouží jako reklamní a marketinkový nástroj. Jinými slovy, pokud finanční trhy seznají, že je na tom firma dobře, její „principy“ si polepší; pokud trhy změní názor, změní se i skutečná hodnota firmy. Změny na finančních trzích mají kromě toho dalekosáhlé makroekonomické důsledky.

https://prosyn.org/gBZtsRscs