82

Co brzdí světovou ekonomiku?

NEW YORK – I po sedmi letech od vypuknutí globální finanční krize světová ekonomika v roce 2015 klopýtala. Podle zprávy Organizace spojených národů s názvem Světová ekonomická situace a vyhlídky 2016 kleslo průměrné tempo růstu v rozvinutých ekonomikách od počátku krize o více než 54%. V rozvinutých zemích je podle odhadů bez práce 44 milionů lidí, což je přibližně o 12 milionů více než v roce 2007, a inflace dosáhla nejnižší úrovně od počátku krize.

Ještě znepokojivější je, že větší rozkolísanost postihla také růstová tempa v rozvinutých zemích. Zároveň je to překvapivé, protože rozvinuté ekonomiky s plně otevřenými kapitálovými účty měly těžit z volného toku kapitálu a mezinárodního sdílení rizik – a díky tomu trpět nižší makroekonomickou volatilitou. Sociální transfery včetně dávek v nezaměstnanosti měly navíc umožnit domácnostem, aby stabilizovaly spotřebu.

Převládající politika postkrizového období – snižování fiskálních výdajů a kvantitativní uvolňování (QE) provozované hlavními centrálními bankami – však jen málo podporuje stimulaci spotřeby domácností, investic a růstu. Naopak má sklon situaci zhoršovat.

V USA kvantitativní uvolňování nezvýšilo spotřebu a investice zčásti i proto, že většina dodatečně uvolněné likvidity se vrátila do centrálních bank ve formě přebytečných rezerv. Zákon o zmírnění regulace finančních služeb z roku 2006, který zmocňoval Federální rezervní systém k vyplácení úroků z požadovaných a přebytečných rezerv, tedy podkopal klíčový cíl QE.