Co se vlastně stalo v Argentině?

Tajemství argentinské ekonomiky se pomalu a jistě rozplývá v pouličních demonstracích, vyrabovaných obchodech a politickém chaosu. Podle vseobecně přijímaného názoru za to může smrtonosná kombinace lehkovážných vládních výdajů a pevného směnného kurzu. Podle této teze zvýsily obrovské daňové deficity domácí poptávku, což urychlilo inflaci a způsobilo reálné zvýsení hodnoty pesa, přestože bylo svázáno s dolarem v nominálním poměru jedna ku jedné. Státní dluh narůstal a vládě zůstávala jediná naděje, jak jej splatit: výraznou deflací disponibilních peněžních prostředků a úvěrů - jež s sebou téměř nevyhnutelně musela přinést snížení produkce, zvýsení nezaměstnanosti a občanské nepokoje.

To je přijatelné uvažování, neboť spatný směnný kurz zřejmě opravdu stál u zrodu argentinských problémů (i když z velmi odlisných důvodů, o nichž zde nebudeme mluvit, totiž důvodů spojených s náhlým zastavením kapitálových toků). Samotná daňová hýřivost vsak zhroucení argentinské ekonomiky nevysvětluje.

V devadesátých letech rozpočtový schodek Argentiny nikdy nepřesáhl 2 procenta HDP, s výjimkou roku 1999, kdy stoupl na 2,5 procenta, a roku 2000, kdy klesl na 2,4 procenta. Přestože půjčkami veřejného sektoru se zahraniční dluh země zvýsil z 28,4 procenta HDP v roce 1991 na 51,4 procenta v roce 2000, zasluhuje si stále úspěsné srovnání se zeměmi známými svou daňovou bezúhonností. Evropská unie například od svých členských zemí vyžaduje, aby jejich rozpočtový deficit nepřesahoval 3 procenta a státní dluh 60 procent HDP. Větsina zemí EU se navíc přijetím eura - podobně jako Argentina stabilizací svého pesa vůči dolaru - vzdala kontroly nad směnnými kurzy svých měn. Nikdo vsak ani v nejmensím nenaznačuje, že by Německo, Francie či Itálie riskovaly osud Argentiny.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/xzGSlvO/cs;
  1. Sean Gallup/Getty Images

    Angela Merkel’s Endgame?

    The collapse of coalition negotiations has left German Chancellor Angela Merkel facing a stark choice between forming a minority government or calling for a new election. But would a minority government necessarily be as bad as Germans have traditionally thought?

  2. Trump Trade speech Bill Pugliano/Getty Images .

    Preparing for the Trump Trade Wars

    In the first 11 months of his presidency, Donald Trump has failed to back up his words – or tweets – with action on a variety of fronts. But the rest of the world's governments, and particularly those in Asia and Europe, would be mistaken to assume that he won't follow through on his promised "America First" trade agenda.

  3. A GrabBike rider uses his mobile phone Bay Ismoyo/Getty Images

    The Platform Economy

    While developed countries in Europe, North America, and Asia are rapidly aging, emerging economies are predominantly youthful. Nigerian, Indonesian, and Vietnamese young people will shape global work trends at an increasingly rapid pace, bringing to bear their experience in dynamic informal markets on a tech-enabled gig economy.

  4. Trump Mario Tama/Getty Images

    Profiles in Discouragement

    One day, the United States will turn the page on Donald Trump. But, as Americans prepare to observe their Thanksgiving holiday, they should reflect that their country's culture and global standing will never recover fully from the wounds that his presidency is inflicting on them.

  5. Mugabe kisses Grace JEKESAI NJIKIZANA/AFP/Getty Images

    How Women Shape Coups

    In Zimbabwe, as in all coups, much behind-the-scenes plotting continues to take place in the aftermath of the military's overthrow of President Robert Mugabe. But who the eventual winners and losers are may depend, among other things, on the gender of the plotters.

  6. Oil barrels Ahmad Al-Rubaye/Getty Images

    The Abnormality of Oil

    At the 2017 Abu Dhabi Petroleum Exhibition and Conference, the consensus among industry executives was that oil prices will still be around $60 per barrel in November 2018. But there is evidence to suggest that the uptick in global growth and developments in Saudi Arabia will push the price as high as $80 in the meantime.

  7. Israeli soldier Menahem Kahana/Getty Images

    The Saudi Prince’s Dangerous War Games

    Saudi Arabia’s Crown Prince Mohammed bin Salman is working hard to consolidate power and establish his country as the Middle East’s only hegemon. But his efforts – which include an attempt to trigger a war between Israel and Hezbollah in Lebanon – increasingly look like the work of an immature gambler.