Jak velký má být nouzový východ?

BRUSEL – Eurozónu uvrhává do chaosu hromadný spěch investorů k únikovým východům. Jelikož investoři nemají ponětí, jaká rizika hrozí, výnosy z vládního dluhu zemí na okraji eurozóny vystřelují do nebes.

Úřady chtějí konejšit. Investoři by se prý neměli znepokojovat, neboť současný záchranný nástroj – Evropský mechanismus finanční stability (EFSF) – až doposavad fungoval, aniž by držitele dluhopisů očesával, a bude nadále využíván asi až do roku 2013. Teprve po tomto termínu prý určitý nový mechanismus otevře prostor pro ztráty soukromých investorů, a to výhradně u dluhů emitovaných po této lhůtě.

Trhy ale této zprávě nevěří – a z dobrého důvodu: je nevěrohodná, protože ekonomicky nedává smysl. Vždyť z tvrzení, že riziko ztrát bude hrozit jen u dluhu emitovaného až poté, co v roce 2014 začne platit nový mechanismus řešení krizí, plyne, že veškerý dluh vydaný do té doby je bezpečný a že v současnosti k insolvenci nemůže dojít, tak jako v Řecku a Irsku, ale jedině v jakési vzdálené budoucnosti. Představitelé EU vlastně investorům říkají: „Komu věříte – nám, nebo svým vlastním očím?“

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/MMMKUkS/cs;