Jak velký má být nouzový východ?

BRUSEL – Eurozónu uvrhává do chaosu hromadný spěch investorů k únikovým východům. Jelikož investoři nemají ponětí, jaká rizika hrozí, výnosy z vládního dluhu zemí na okraji eurozóny vystřelují do nebes.

Úřady chtějí konejšit. Investoři by se prý neměli znepokojovat, neboť současný záchranný nástroj – Evropský mechanismus finanční stability (EFSF) – až doposavad fungoval, aniž by držitele dluhopisů očesával, a bude nadále využíván asi až do roku 2013. Teprve po tomto termínu prý určitý nový mechanismus otevře prostor pro ztráty soukromých investorů, a to výhradně u dluhů emitovaných po této lhůtě.

Trhy ale této zprávě nevěří – a z dobrého důvodu: je nevěrohodná, protože ekonomicky nedává smysl. Vždyť z tvrzení, že riziko ztrát bude hrozit jen u dluhu emitovaného až poté, co v roce 2014 začne platit nový mechanismus řešení krizí, plyne, že veškerý dluh vydaný do té doby je bezpečný a že v současnosti k insolvenci nemůže dojít, tak jako v Řecku a Irsku, ale jedině v jakési vzdálené budoucnosti. Představitelé EU vlastně investorům říkají: „Komu věříte – nám, nebo svým vlastním očím?“

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/MMMKUkS/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.