0

Co teď může Yahoo! dělat?

NEW YORK – Mnoho lidí si myslí, že Yahoo! je synem smrti: od jeho nedávné dohody s Microsoftem investoři srazili jeho akcie o 20 %. Já mám ale za to, že společnost má teď volnější ruce, aby si vykolíkovala nové území a přestala zápasit s Googlem o vyčerpanou půdu. To budiž přenecháno Microsoftu.

Teď když se Yahoo! vyvázalo z boje s Googlem, může se vrátit ke svým kořenům jako společnost, která pomáhala uživatelům rozumět světu kolem sebe. Vždyť Yahoo! v roce 1994 začínalo jako tým editorů, kteří pročesávali nevelké množství informací, které byly tehdy online, a sestavovali seznamy nejkvalitnějšího obsahu, doplněné odkazy. Pak přišel Google s automatickým nástrojem k prohledávání obsahu – libovolného obsahu – a Yahoo! tuto službu využívalo, než vyvinulo vlastní vyhledávací schopnost.

 1972 Hoover Dam

Trump and the End of the West?

As the US president-elect fills his administration, the direction of American policy is coming into focus. Project Syndicate contributors interpret what’s on the horizon.

Jenže svět se změnil. Dnes není těžké informace najít, ale prosít je a uspořádat. Pro informační přesycenost už se dokonce zažila anglická zkratka TMI – too much information.

Se strukturováním informací už nelze spoléhat na živé editory; je zapotřebí samočinných pomůcek, které se opřou o odbornost lidí a konkrétní poznatky v určité oblasti. Jen samotné vyhledávání ale nefunguje: výsledek hledání je jako pruh světla z kapesní svítilny v temné místnosti, odhalí jednu, dvě věci, ale zbytek okolního prostoru ponechá v šeru. Lidé přitom chtějí osvětlenou místnost, kde bude všechno úhledně uspořádané na poličkách označených štítky.

Právě to dokázal Microsoft se služnou Bing, v několika komerčně orientovaných doménách. Tahle příležitost ale přesahuje svět nákupů a týká se všeho, co vám Google pomáhá najít (což je sice jako podnikatelský záměr lákavé, ale nakonec omezené).

Největší příležitost Yahoo! spočívá ve vlastním majetku a zvycích půlmiliardy registrovaných uživatelů a jejich fotografiích, přátelstvích a elektronických datech, která už v současnosti začínají být tak rozsáhlá a komplikovaná, že potřebují správu.

V tom je příležitost Yahoo! – pomáhat jednotlivcům zorientovat se ve světě. Několik existujících společností jde v čele takových snah, ale nemají tolik důvěry jako Yahoo! a také nemají rozsáhlou databázi uživatelů, která Yahoo! umožní ukládání a správu rozšířit na sdílení, aby uživatelé viděli svá vlastní data v kontextu ostatních.

Lidé stráví značnou dobu hledáním nových věcí, ale v mnoha případech by ocenili jejich propojení se starými věcmi – konkrétně s jejich vlastními informacemi. Existuje rozptýlený, ale postupně sílící trend organizovat si své vlastní informace online – nejen finance na Mint nebo Wesabe, ale také oblíbené knihy na Amazon, záznamy z mobilního telefonu (Skydeck), tělesné aktivity (Nike, Garmin a podobně), přátelství a činnosti přátel (Facebook/Friendfeed a další), cestování (Dopplr a TripIt), zdraví (Polka.com), hudbu (iTunes, IHeardItOn atp.) a tak dále.

Při prohledávání internetu se dostanete do míst, kde si můžete objednat zájezd, koupit hudbu, najít vycházkové trasy a obchodovat s akciemi, jenže tyto weby povětšinou nejsou místy, kde uživatelé mohou shromažďovat, spravovat a analyzovat své obsahy a data. Takovým místem se může stát Yahoo!

Co to znamená z obchodního hlediska? Teď se společnost, osvobozena od válek vyhledávačů, které odváděly její pozornost, může zaměřit na to, aby celá zkušenost s Yahoo! byla souvislejší a provázanější. Interně musí úžeji propojit své služby. Už teď zajistila jediné přihlášení ke všem svým službám, včetně Yahoo! Mail a odkoupených služeb jako Upcoming (události) nebo Flickr (foto a video). Nová domovská stránka Yahoo! uživateli dává snadnou možnost shromáždit řadu služeb do jediného místa.

Yahoo! je natolik otevřené, že dokáže nabídnout zdroje odjinud, například New York Times a Wall Street Journal, ale i jeho vlastní služby obvykle nabízejí jen obecnou obsahovou náplň, třeba o zdravotní péči či akciích, bez možnosti spravovat své vlastní zdravotní údaje či akciové portfolio.

To přináší další otázku: můžete ji nazývat transparentností, anebo soukromím. Yahoo! a mnoho dalších společností – včetně Googlu – už pracují na standardu pro zobrazování informací o reklamách, které uživatel vidí: výhoda Yahoo! spočívá v tom, že tyto informace může zobrazovat bez uzardění. Zobrazuje svým uživatelům reklamy třetích stran, ale jejich data nikomu jinému neprodává.

Ve světě, kde se uživatelé obávají – a regulátoři zákonem omezují – sledování uživatelů, Yahoo! své uživatele na webu sledovat nemusí. Ví o nich dost, otevřeně, z toho, co dělají na Yahoo!

Uživatelé si například mohou stanovit, jak velkou část svých cestovních plánů chtějí sdílet – veškeré podrobnosti s rodinou a kolegy nebo s každým zpětně všechna místa, která člověk navštívil. Mileráda bych se o své cestovní plány podělila třeba s British Airways, kdybych měla za to, že mi nabídnou výhodnou letenku.

Uživatelé vědí, co o nich Yahoo! ví: nemá seznam všech stránek, které navštívili, ale zná jejich chování na Yahoo! a případně jejich data. O tom, zda se o údaje podělit s British Airways, ovšem nerozhoduje Yahoo!, ale uživatel. Pro ty, komu na věci záleží, jde o výtečnou možnost; ti, které to netrápí, budou pouze vědět, že Yahoo! má v oblasti dvoustranného předávání informací dobré jméno.

Fake news or real views Learn More

Aby Yahoo! tento všeobecný příslib splnilo, mělo by buď nakoupit anebo vytvořit paletu služeb, které uživatelům pomohou spravovat jejich údaje. Popisované služby by byly dobrým začátkem, ale existuje řada dalších a Yahoo! má dostatek nástrojů i uživatelů, aby sestavilo některé vlastní.

Nic z toho nebude lehké. Mohlo by to být téměř tak složité jako koncipovat vyhledavač. Ale stálo by to za to. Konec konců, řadu lidí nejvíc ze všeho fascinuje zrcadlo.