0

Jak by měl vypadat Bretton Woods II.?

NEW YORK – Pro ty z nás, kteří již dlouho tvrdí, že mezinárodní finanční architektura potřebuje hlubokou reformu, je volání po jakémsi „Bretton Woods II.“ vítané. Podobné výzvy se samozřejmě ozývaly i po krizích v Asii a v Rusku v letech 1997-1998, avšak bohaté průmyslové země je tehdy nebraly vážně. Dnes stojí tyto státy uprostřed bouře samy, takže je snad nyní vážně brát budou.

Volání po reformě je spojeno se dvěma základními problémy. Za prvé postrádá obsah: není jasné, čeho by se měly eventuální diskuse o Bretton Woods II. týkat. A za druhé odstartoval celý proces nesprávně, když byla většina zemí z rozhovorů vyloučena. Pro členy G7 nebo jejich podmnožinu je očividně dobré dát najevo vedoucí roli, avšak zásadní reforma se nemůže uskutečnit bez vstřícného procesu , jenž poskytne přiměřený hlas průmyslovým i rozvojovým zemím, velkým i malým. V centru reformního úsilí musí stát globální instituce, nikoliv ad hoc vytvořené skupiny.

Nejzřejmějším tématem je momentálně náprava deficitu regulací, který charakterizuje globální finanční trhy. Diskuse musí začít shodou na regulačních principech . Jeden z očividných principů přitom zní tak, že regulace musí být důkladné, aby v nich nezůstala velká zadní vrátka, která vedla k současnému chaosu.

Regulace by rovněž měly vykazovat silně proticyklické zaměření, které zabrání nadměrnému hromadění vypůjčených peněz a zvyšování kapitálu a zásob (rezerv) v období boomu, a také nástroje, které zamezí tomu, aby se bubliny v cenách aktiv projevily v úvěrové expanzi. Závislost na vnitřních modelech finančních institucí, což bylo hlavní téma druhé basilejské dohody o bankovní regulaci, by měla být odstraněna. Tato strategie se nyní ukázala jako nebezpečná a používání podobných rizikových modelů finančními institucemi může vést k větší nestabilitě.