Co je špatného na Turecku?

Šestnáctého prosince předstoupí před istanbulský soud jeden z nejslavnějších tureckých spisovatelů Orhan Pamuk, aby čelil obvinění z „urážky národní identity“, které se prý dopustil tím, že se vyslovil pro otevřenou diskusi o turecké genocidě půldruhého milionu Arménů v letech 1915 a 1916. Pamukovi teď hrozí tříleté vězení. Turecká snaha pokutovat a zavírat do vězení ty, kdo se nedrží oficiální linie, mne vede k přesvědčení, že jsem se zachoval správně, když jsem se stavěl proti zahájení přístupových jednání této země s Evropskou unií.

V prosinci 1999 udělila Evropská rada Turecku status kandidátské země EU, z čehož logicky vyplývalo, že Turecko k nějakému blíže nespecifikovanému datu vstoupí do unie. Rada následně požádala Evropskou komisi, aby do října 2004 rozhodla, zda Turecko dostatečně plní politická kritéria členství – včetně demokracie, vlády zákona a respektu vůči právům etnických menšin. Jednalo se o jedno z posledních rozhodnutí komise Romana Prodiho, jejímž jsem byl členem. Ze třiceti členů komise jich 29 konstatovalo, že Turecko plní kritéria dostatečně, a jednání tak mohou pokračovat. Jediný já jsem s tím nesouhlasil.

Mé rozhodnutí přitom utvářela zpráva samotné komise, kterou připravil Günter Verheugen, tehdejší komisař pro rozšíření EU. Tato zpráva se zmiňuje, že v roce 2003 podalo v členských zemích EU žádost o azyl 21 370 Turků a 2 127 žádostí bylo přijato. I vlády samotné EU jinými slovy uznaly, že turecká vláda v roce 2003 perzekvovala více než dva tisíce vlastních občanů.

https://prosyn.org/25c7gS0cs