mw268c.jpg

V čem je chyba transformačního vůdcovství?

CAMBRIDGE – Letošní prezidentská kampaň ve Spojených státech se vyznačuje výzvami uchazečů o postavení republikánského vyzyvatele Baracka Obamy kamp#160;radikální proměně americké zahraniční politiky. Kampaně jsou vždy vyhrocenější než pozdější realita, ale země by se měly mít na pozoru před výzvami kamp#160;transformačním změnám. Věci se ne vždy vyvíjejí, jak bylo zamýšleno.

Vamp#160;amerických prezidentských volbách roku 2000 nehrála zahraniční politika téměř žádnou roli. Vamp#160;roce 2001 vstoupil George W. Bush do svého prvního funkčního období samp#160;nevelkým zájmem o zahraniční politiku, ale po teroristických útocích zamp#160;11.amp#160;září 2001 se přiklonil kamp#160;transformačním cílům. Podobně jako před ním Woodrow Wilson, Franklin Roosevelt a Harry Truman se i Bush obrátil kamp#160;projevům o demokracii, aby vamp#160;krizovém okamžiku burcoval své stoupence.

O rozšiřování úlohy lidských práv a demokracie vamp#160;zahraniční politice USA hovořil už Bill Clinton, ale většina Američanů vamp#160;90.amp#160;letech neprahla po změně, ale spíš po normalitě a mírové dividendě po skončení studené války. Naproti tomu Bushova Strategie národní bezpečnosti zamp#160;roku 2002, jíž se začalo přezdívat Bushova doktrína, deklarovala, že USA „najdou a zlikvidují teroristy, ať už jsou kdekoli, společně samp#160;režimy, o něž se opírají“. Řešením teroristického problému bylo rozšířit demokracii do celého světa.

https://prosyn.org/PQVsR8qcs