0

Co si teď počít na Blízkém východě?

Politická a bezpečnostní situace v rozlehlé oblasti mezi údolím řeky Indus a východními břehy Středozemního moře je důvodem k vážnému znepokojení. Když USA v roce 1991 vojensky zasáhly v Iráku, měly v úmyslu uskutečnit v celém regionu fundamentální změny. Dnes je zřejmé, že se na této politice sotva najde aspekt, který by byl úspěšný. Dokonce i úspěch svobodných voleb v Iráku je spojen s rizikem, že tuto zemi nesjednotí, nýbrž spíše rozpoltí.

Stávající mocenské vztahy na Blízkém východě byly vskutku natrvalo otřeseny a také zrevolucionalizovány. Výsledkem však není demokratizace s dominovým efektem; místo ní nám hrozí dominové zabřednutí do chaosu.

Rozhodnutí vstoupit v roce 1991 do války proti Iráku s cílem osvobodit Kuvajt vymezilo počátek americké role jediné hegemonistické vojenské mocnosti v regionu. Rozhodnutí vstoupit v březnu 2003 do války proti Iráku podruhé a poté tuto zemi okupovat přetavilo onu hegemonii v přímou zodpovědnost USA za budoucnost Blízkého východu.

Z přijatého závazku Spojených států sehrát roli rozhodující mocnosti na Blízkém východě by mohly vyplynout dva různé výsledky. Pokud by USA s použitím vojenské síly uspěly, vznikl by nový, demokratický Blízký východ. Pokud by však navzdory své vojenské síle neuspěly, vedlo by to ke vzniku mocenského vakua a destabilizaci regionu. Realitou – která se dala od počátku předvídat – se nyní stal druhý scénář.