PAŘÍŽ – Všichni lidé všude na světě už někdy slyšeli o „střetu civilizací“. Tento koncept Samuela Huntingtona se stal téměř univerzálním. V 50. letech zaznamenal francouzský ekonom Alfred Sauvy srovnatelný úspěch s výrazem „třetí svět“. Jedním z důvodů, proč se tyto fráze setkávají se všeobecnou akceptací, je absence jejich jasné definice. „Střet civilizací“, který má v podstatě podobu Západu proti zbytku světa, údajně popisuje svět takový, jaký je. Ve skutečnosti je však Západ neuchopitelný – zahrnuje obrovské množství oblastí, aniž popisuje jejich jednotící charakteristiku.
Čím přesně je tedy Západ? Co znamená westernizace? Proč je Japonsko pokládáno za západní zemi, zatímco Čína ne? Kde přesně stojí Šanghaj? Je součástí Západu i Rusko?
Z těchto nejistot můžeme vyvodit závěr, že Západ není geografickou entitou. Jako myšlenkový pojem se zřejmě poprvé vyčlenil před 25 staletími, kdy Řekové sami sebe pokládali za západní, nikoliv orientální Peršany. A protože Západ od té doby ztratil jakoukoliv zřetelnou územní základnu, stal se výraz „Západ“ univerzálním, nikoliv lokálním pojmem.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Ashoka Mody
explains the roots of the lack of accountability in India, highlights shortcomings in human capital and gender equality, casts doubt on the country’s ability to assume a Chinese-style role in manufacturing, and more.
While China and the US take advantage of scale to pursue large-scale investment in critical sectors, the EU struggles to follow suit, owing to its decentralized fiscal structures and rules limiting government subsidies to industry. A new EU-level investment program is urgently needed.
advocates a federal investment program, funded by EU sovereign-debt issuance and administered centrally.
PAŘÍŽ – Všichni lidé všude na světě už někdy slyšeli o „střetu civilizací“. Tento koncept Samuela Huntingtona se stal téměř univerzálním. V 50. letech zaznamenal francouzský ekonom Alfred Sauvy srovnatelný úspěch s výrazem „třetí svět“. Jedním z důvodů, proč se tyto fráze setkávají se všeobecnou akceptací, je absence jejich jasné definice. „Střet civilizací“, který má v podstatě podobu Západu proti zbytku světa, údajně popisuje svět takový, jaký je. Ve skutečnosti je však Západ neuchopitelný – zahrnuje obrovské množství oblastí, aniž popisuje jejich jednotící charakteristiku.
Čím přesně je tedy Západ? Co znamená westernizace? Proč je Japonsko pokládáno za západní zemi, zatímco Čína ne? Kde přesně stojí Šanghaj? Je součástí Západu i Rusko?
Z těchto nejistot můžeme vyvodit závěr, že Západ není geografickou entitou. Jako myšlenkový pojem se zřejmě poprvé vyčlenil před 25 staletími, kdy Řekové sami sebe pokládali za západní, nikoliv orientální Peršany. A protože Západ od té doby ztratil jakoukoliv zřetelnou územní základnu, stal se výraz „Západ“ univerzálním, nikoliv lokálním pojmem.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in