0

Co se klimatičtí aktivisté naučili?

KODAŇ – Zastánci drastického snížení emisí oxidu uhličitého dnes o klimatických změnách hovoří mnohem méně než kdysi. Bojovníci za klima změnili přístup po kolapsu kodaňského summitu o změnách klimatu loni v prosinci a po odhalení chyb v činnosti klimatické komise Organizace spojených národů – a také v reakci na sílící veřejný skepticismus a klesající zájem.

Ačkoliv se někteří aktivisté stále spoléhají na zastrašovací taktiku – viz zahájení reklamní kampaně zachycující bombardování každého, kdo váhá přijmout „uhlíkové škrty“ za své –, mnozí z nich dnes věnují více času zdůrazňování „přínosů“ jejich politického receptu. Už se nezaobírají hrozící klimatickou zkázou, nýbrž ekonomickým blahem, které přijde v důsledku zavedení „zelené“ ekonomiky.

Příklady lze nalézt po celém světě, ale jeden z nejlepších se nachází v mé vlasti, Dánsku, kde vládou jmenovaná komise akademiků nedávno předložila návrhy, jak by se Dánsko mohlo bez ohledu na ostatní země stát za 40 let zemí bez fosilních paliv. Tento cíl vyráží dech: více než 80% dodávek energie v Dánsku dnes představují fosilní paliva, která jsou výrazně levnější a spolehlivější než jakýkoliv zdroj zelené energie.

Zúčastnil jsem se zahájení práce „klimatické komise“ a zarazilo mě, že se prakticky nezmínila o změnách klimatu. Toto opomenutí je pochopitelné, jelikož žádná země jednající sama nemůže pro zastavení globálního oteplování mnoho udělat. Kdyby se mělo Dánsko skutečně stát do roku 2050 zemí bez fosilních paliv a zůstat jí až do konce století, výsledkem do roku 2100 by bylo oddálení vzestupu průměrné globální teploty o pouhé dva týdny.