8

Jaká krize eura?

FRANKFURT – Co utváří krizi? Je to vleklý ekonomický úpadek, vysoká dlouhodobá nezaměstnanost, chudoba, bezuzdná inflace, srázný propad směnného kurzu, fiskální schodky, vysoké výpůjční náklady a narušená politika? Většina by souhlasila, že krize vzniká, jsou-li přítomné už jen některé z těchto „příznaků mizérie“. Přestože se však má všeobecně za to, že Evropu sevřela krize, přítomno je jen několik z nich, a ještě jen v hrstce zemí eurozóny.

Proč tu tedy máme krizi eurozóny a co ji definuje? Znovu a znovu se prohlašuje, že jednotná měna nevyhovuje rozličným potřebám členských zemí a že neudržitelná ekonomická divergence bude nakonec vyžadovat ústup od eura.

Mezi nejčastěji uváděné fatální divergence patří rozdíly v tempech růstu, tvorbě pracovních míst a mírách nezaměstnanosti, jakož i dramatické disparity v bilancích běžných účtů, přičemž původ toho všeho lze vystopovat až ke značným odchylkám v jednotkových mzdových nákladech. Zohledňování takových divergencí vnucuje problémovým zemím výrazné rizikové prémie, což nevyhnutelně vede ke zrychlujícímu úniku kapitálu do bezpečných přístavů.

Všechny tyto události jsou teď v eurozóně patrné, zejména v zemích na její periferii. Rizikové prémie začaly růst nad příznivé hladiny v roce 2009 a ještě silněji v letech 2011-2012, přičemž v roce 2011 se rozbujely úniky kapitálu.