Co nutí centrální banky intervenovat?

Pozorovatelé centrálních bank všude ve světě mají novou kratochvíli: srovnávají chování amerického Federálního rezervního úřadu (tzv. Fed) s chováním Evropské centrální banky (ECB). Nejvíce pozornosti bylo zatím věnováno řízení úrokových sazeb obou bank, ale pro dopad na růst stojí za povšimnutí i rozdílný styl jejich intervencí v rámci globálních měnových trhů.

Po uvedení eura na trh v lednu 1999 se jeho hodnota oproti hlavním světovým měnám, zvláště americkému dolaru a japonskému jenu, výrazně snížila. Vzhledem k tomu, že směnný kurz má vliv na konkurenceschopnost ekonomiky, devalvace eura prospěla vývozu a vývozcům v EU - na úkor jejich amerických protějšků.

Bylo by nasnadě, kdyby se americkému průmyslu, vystavenému kruté mezinárodní cenové konkurenci, zdála síla dolaru nežádoucí. Američtí politici, kteří s nervozitou komentují rostoucí deficit obchodní bilance, měli rovněž projevit větší starost. Avšak s výjimkou konkrétních sektorů - například ocelářství - většina amerických politiků a šéfů firem drží jazyk za zuby a o síle dolaru nemluví a jen málokdo, pokud vůbec někdo, skáče radostí z jeho nedávného propadu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/pS16Doi/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.