Co nutí centrální banky intervenovat?

Pozorovatelé centrálních bank všude ve světě mají novou kratochvíli: srovnávají chování amerického Federálního rezervního úřadu (tzv. Fed) s chováním Evropské centrální banky (ECB). Nejvíce pozornosti bylo zatím věnováno řízení úrokových sazeb obou bank, ale pro dopad na růst stojí za povšimnutí i rozdílný styl jejich intervencí v rámci globálních měnových trhů.

Po uvedení eura na trh v lednu 1999 se jeho hodnota oproti hlavním světovým měnám, zvláště americkému dolaru a japonskému jenu, výrazně snížila. Vzhledem k tomu, že směnný kurz má vliv na konkurenceschopnost ekonomiky, devalvace eura prospěla vývozu a vývozcům v EU - na úkor jejich amerických protějšků.

Bylo by nasnadě, kdyby se americkému průmyslu, vystavenému kruté mezinárodní cenové konkurenci, zdála síla dolaru nežádoucí. Američtí politici, kteří s nervozitou komentují rostoucí deficit obchodní bilance, měli rovněž projevit větší starost. Avšak s výjimkou konkrétních sektorů - například ocelářství - většina amerických politiků a šéfů firem drží jazyk za zuby a o síle dolaru nemluví a jen málokdo, pokud vůbec někdo, skáče radostí z jeho nedávného propadu.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/pS16Doi/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.