0

Co stojí za chaosem v Bolívii

Okolnostmi vynucená rezignace bolivijského prezidenta Gonzala Sáncheze de Lozady, k níž došlo po měsíci násilných demonstrací, představuje tragický milník, jehož význam chudou zemi dalece přesahuje. Bolivijský státní a politický kolaps je dalším živým příkladem bídy zahraniční politiky USA.

Sánchez de Lozada je jeden z opravdových latinskoamerických hrdinů, předák, jenž během posledních dvaceti let, zahrnujících jeho dvě prezidentská období, napomohl zavedení demokracie a vzniku mírného, ač křehkého hospodářského růstu. Přesto teď z Bolívie uprchl kvůli obavám o vlastní život. Na tomto konsternujícím zvratu se významně podílela i arogance a přehlížení ze strany USA.

Téměř celá Jižní Amerika je poslední dobou ekonomicky neklidná kvůli vysoké nezaměstnanosti, rostoucí chudobě a vyostřujícím se sociálním nepokojům. Argentina v posledních třech letech zažila hospodářský kolaps a čtyři prezidentské pády. Brazílie bojuje s recesí a rostoucí nezaměstnaností. Politické systémy v Peru, Ekvádoru a ve Venezuele se rozpadly. Kolumbie je v otevřené občanské válce.

Bolívie coby vnitrozemská andská země trpí svými vlastními těžkostmi. Náklady na dopravu jsou tu jedny z nejvyšších na světě, což je odrazem horského terénu a mezinárodních obchodních tras, které musí překračovat státní hranice a závisí na zahraničních přístavech. To brání přílivu investic a zatěžuje vztahy s přímořským sousedy.