V době, kdy se americké primárky přesunuly ze států Iowa a New Hampshire dále, je jednoduše nemožné předpovědět, kdo se stane kandidátem Demokratické a Republikánské strany, tím méně kdo nakonec bude 44. prezidentem Spojených států. Není však předčasné odpovědět na otázku, jaký dopad na kampaň má americká zahraniční politika a co prozrazuje o tom, jak Američané vidí svět.
K překvapení mnoha ostřílených pozorovatelů má zahraniční politika na voliče jen skromný dopad. To je nečekané, neboť ještě před šesti měsíci dominovala válka v Iráku celé americké politické krajině. A i když Irák stále pro Američany znamená velmi mnoho, jeho význam při posuzování, jak volit, ochabl, a to částečně i proto, že se tamní bezpečnostní situace podle všeho postupně zlepšuje a počet amerických obětí se výrazně snížil. V důsledku toho je tlak veřejnosti na to, aby se věci dělaly dramaticky jinak, podstatně menší.
Zahraniční politika ztratila oproti době před pouhými několika měsíci na důležitosti také proto, že se po nedávném zveřejnění Národního zpravodajského odhadu íránského jaderného programu snížila pravděpodobnost války mezi USA a Íránem. Závěr americké zpravodajské komunity, že Írán pozastavil svůj program vývoje jaderných zbraní – a co je důležitější, že jeho schopnost obohacovat ve velkém měřítku uran je ještě řadu let vzdálená –, odsouvá den, kdy prezident USA bude muset rozhodnout, zda žít s jaderným Íránem, anebo na něj zaútočit.
V době, kdy se americké primárky přesunuly ze států Iowa a New Hampshire dále, je jednoduše nemožné předpovědět, kdo se stane kandidátem Demokratické a Republikánské strany, tím méně kdo nakonec bude 44. prezidentem Spojených států. Není však předčasné odpovědět na otázku, jaký dopad na kampaň má americká zahraniční politika a co prozrazuje o tom, jak Američané vidí svět.
K překvapení mnoha ostřílených pozorovatelů má zahraniční politika na voliče jen skromný dopad. To je nečekané, neboť ještě před šesti měsíci dominovala válka v Iráku celé americké politické krajině. A i když Irák stále pro Američany znamená velmi mnoho, jeho význam při posuzování, jak volit, ochabl, a to částečně i proto, že se tamní bezpečnostní situace podle všeho postupně zlepšuje a počet amerických obětí se výrazně snížil. V důsledku toho je tlak veřejnosti na to, aby se věci dělaly dramaticky jinak, podstatně menší.
Zahraniční politika ztratila oproti době před pouhými několika měsíci na důležitosti také proto, že se po nedávném zveřejnění Národního zpravodajského odhadu íránského jaderného programu snížila pravděpodobnost války mezi USA a Íránem. Závěr americké zpravodajské komunity, že Írán pozastavil svůj program vývoje jaderných zbraní – a co je důležitější, že jeho schopnost obohacovat ve velkém měřítku uran je ještě řadu let vzdálená –, odsouvá den, kdy prezident USA bude muset rozhodnout, zda žít s jaderným Íránem, anebo na něj zaútočit.